Ubytování na mlýně

 ... Bukovanském ...
Poradu nám zrušili, ale na přezutí kol jsme se museli dostavit. Na etapy.
Ubytování jsme si měli sehnat dál od Uherského Brodu, 
takže jsme se s kolegyní domluvily a zajistily si nocleh na mlýně.  
Za Kovid ceny, protože za normální ceny by nám to firma neproplatila. 
A tak jsme využily možnost si to tu vychutnat, se vším všudy. Tedy i s kachničkou.
Ráno nám připravili snídani o chvilku dřív, aby jsme stihly být včas v pneuservise.
A já jsem ještě před snídaní nafotila svítání.
No, bylo tu krásně, stejně jako loni, jenomže letos jsem tu i spala. :o)

Po přezutí kol jsme se s kolegyní vydaly domů, já 300 km, ona 400 km.

Přesto jsme se rády zastavily na několika místech.

O tom až potom, tedy příště.

Mějte krásný víkend.
Dáša F.

PS. Na státní svátek u nás poprvé malinko mrzlo.

Doplňuji k přezouvání kol.  

Zimní i letní pneu jsou uskladněna v místě sídla firmy. 

Kola nám jsou přezouvány vždy v rámci porad,

jenže tentokrát se kvůli kovidu nemůžeme sejít všichni najednou. 

A navíc jsme na firmě nafasovali dárky pro klienty. 

Tak tak. :o)

Překvapení v klášteře

 ... v Chotěšově ...
Když jsem v sobotu 10. psala, že mám tolik zážitků, že nevím, který zveřejnit dřív, 
chtěla jsem vám nejdřív popsat ten poslední, z Chotěšova. 
Ale abych to tu na blogu měla pěkně popořadě, 
musela jsem (chtěla jsem) nejdřív zveřejnit příspěvky ze začátku října. 
Až dnes se tedy dostávám na unikátní prohlídku kláštera. 
Cestou z Plzně jsem na mapách objevila klášter, který mne na fotkách hodně zaujal 
a protože jsem pracovní cestu končila v obci Zbůch, 
a klášter je hned ve vedlejší obci, jela jsem se na něj podívat.
Ovšem všechny brány byla zavřené. 
Na nádvoří jsem se dostala přes Sběrné suroviny obce a netušila, v kolik se zde zavírá. 
Potkala jsem tu jen jednu paní a ta mi řekla, že klášter je v rekonstrukci, ona je restaurátorka, ale je na jiné budově, tak abych se zeptala uvnitř pánů zedníků, kdy budou končit.
Uvnitř jsem potkala jednoho zedníka, poláka, a snažila se mu vysvětlit, 
že se podívám po okolí a do hodiny jsem pryč.
Jaké bylo moje překvapení, když mne vzal na soukromou prohlídku po interiérech kláštera.  
Byla jsem nadšená a stále se nahlas usmívala a stále jsem "áchala".
Tak jestli chcete, pojďte si "áchnout" se mnou.

Prošli jsme přízemí, 1. patro, nakoukla jsem i do sklepa 
a pak už jsem radši šla na prohlídku exteriéru.

Celý den bylo pod mrakem a ráno i pršelo, 

ale v zahradě na malou chvilku vykouklo sluníčko.

  

            Nevím, kdy bude rekonstrukce dokončena, průvodce mi toho moc neřekl :o), 

                   ale už teď je vidět, že zedníci i restaurátoři odvádí pořádný kus práce.

No, a já se v pátek vrátila po dvou dnech z jižní Moravy 
a, co vám budu vyprávět ... , mám zase tolik zážitků.  :o)
Tak někdy příště...

Přeji vám krásnou neděli 
a klidný začátek nového týdne.
Dáša F.

PS: Sousedi mají nového pejska, tak už se s Terri seznámili. :o)
Rasu přesně nevím, je to nějaký ovčácký pes a jako dospělý bude mít 60 kg.
Tak jsem se s ním poňuňala, dokud je takto malinký. 

Zlátnou javory

 ... moje javory ...
Při vymýšlení nazvu příspěvku mi do hlavy naskočila písnička Javory 
od Hany a Petra Ulrychových. 
Sice slova si nepamatuji, ale "Moje javory" si zpívám stále dokola. :o)
Před dvěma týdny jsem si všimla, jak se cestou k lesu ty "moje javory" vybarvují 
a tak jsem si v sobotu vzala na procházku foťák. 
I když bylo pod mrakem, listí bylo nádherně zbarvené. Pořídila jsem pár fotek 
a doma se z nich radovala. Ovšem jakou radost jsem měla v neděli, 
když vykouklo sluníčko a javory byly celé zlaté.

Sobotní procházka 

Terri číhá na myšičku. :o)

A nedělní procházka.

Jo, se sluníčkem je vše krásnější.

V těchto pošmourných dnech jsou pro mne tyto fotky balzámem na duši 

a potěšením pro oko.

Snad jsem tedy i vaše oko potěšila.

Mějte se co nejkrásněji, jak jen to v tomto náročném období jde.

Dáša F.

PS: Ještě pár fotek od nás.