Tříjezerní slať

... a Roklanský potok ...

byl cíl naší pondělní vycházky na Modravě.

Po výborné vydatné snídani jsme se chtěli vypravit na plánovanou procházku, 

ale jak jinak, opět pršelo.

Tajně jsem doufala a moc si přála, aby na chvilku přestalo. Přání vyslyšeno.

Kolem desáté jsme vyrazili suchou nohou směr Tříjezerní slať, 

ale to sucho dlouho nevydrželo. 

Cestou jsme znovu zmokli a když jsme se blížili ke třem jezírkům 

vypadalo to, že i sluníčko vykoukne. 

Honem jsem běžela zachytit kousek slunce na vodní hladině.

Já ho tam viděla, manžel ne a smál se mi, kde že ho vidím. :o)

Vidíte kousek sluníčka jako já? 

A kachnu samozřejmě. :o)

Dále jsme pokračovali kolem Roklanského potoka zpátky na Modravu. 

Terri se rozhodla, že nepůjde po asfaltce a díky ní vznikly tyto záběry.

 V těchto místech voda hučela tak silně, že jsem musela ze stezky odbočit já 

a jít se podívat dolů na tu nádheru.

 Rezavá tráva, úhledně uložená do kopiček.

A už jsme zpět u oveček, tentokrát na druhém břehu.

 A ještě věžičky, ta zadní patří modravskému pivovaru Lyer.

Trasu dlouhou asi 13 km jsme doslova proběhli. 

Terri celou dobu šlapala ve vodě a i když místy nepršelo,

cákalo jí od paciček na břiško a po štěňatech má nějak málo chlupů, 

tak jsme se báli zastavit, aby se do ní nedala zima a nenastydla.

(Po nedělní procházce se ještě hodinu klepala v pelíšku)

Čaj, který jsme si nesli v termosce 

jsme vypili až na pokoji, kam jsme se vrátili už v jednu.

A protože v ubytovacím balíčku jsme měli i hodinu ve vířivce, 

tak odpoledne přišla vhod.

Přeji všem pohodovou neděli 

a ať vás neodfoukne dnešní vichr z hor. :o)

Dáša F.

Příště Chalupská slať.

PS. Unavená Terri v restauraci. Ustlala si na podsedáku a byla ráda, že je v suchu. :o)

Modravský potok

... taková malá Vydra ...

Když jsme v neděli odjížděli na Šumavu, 

u nás pršelo a vyhlídky nic moc. 

U Vimperka vysvitlo sluníčko a já začala věřit, 

že na Modravě bude také.

Jenže čím víc jsme se přibližovali k cíli, tím víc lilo,

 takže díky dešti jsme změnili plán výletu a místo na Chalupskou slať 

jsme se jeli ubytovat do penzionu Modrava, 

kde jsme měli zajištěný pobyt s polopenzí na dvě noci. 

Ale až od 14. hodin. 

Naštěstí nás přijali dřív a my na pokoji čekali, jestli přestane pršet.

Celý týden babí léto a v neděli ....

O půl třetí jsme se vydali na procházku kolem Modravského potoka.

Přesto, že jsme stejně několikrát zmokli, 

vycházka to byla nádherná a já si připadala jako na malé Vydře.

No, není divu, když na soutoku Modravského 

a Roklanského potoka vzniká řeka Vydra. :o)

Propršely nám celé tři dny, ale stejně jsme si Šumavu užili. 

Příště Roklanský potok. :o)

Mějte se krásně a nenechte si deštěm zkazit plány. 

Dáša F.

Návštěva u Cherrinky

... nově u Dorinky ...

Včera jsme se jeli podívat za Dorinkou, 

která od nás odešla jako první, více než před třemi týdny.

Setkání to bylo nádherné, dojemné, plné radosti.

Nás už malá asi nepoznala, i když olízaná jsem byla až za ušima, 

ale s maminou si po chvíli hodně rozuměly. Jak ty se vydováděly, 

byla to úžasná podívaná.

Jenomže já jsem byla tak mimo, že jsem si zapomněla nastavit čas na foťáku 

a tak všechny fotky v pohybu jsou rozmazané.

Nafackovala bych si. :o)

(Ale pohyb se teprve učím fotit a včera mne to setkání tak dostalo.)

Naštěstí se pár fotek povedlo a tady jsou.

Terri, co ty nohy?

Dori, to je poleh. :o)

Holky, sluší Vám to. Jste zlatíčka.

Pojď si hrát.

 Poteče ještě něco ?

Číhám....

Že jsem ještě pořád tvoje zlato?

Já vím, že už nic nepoteče. .o)

Válím sudy....

Tady jsem.... 

  

Míša, nová psí mamina, musím ji fakt pochválit.

Dorinka už umí sedni, lehni, pac, k noze. Radost pohledět.

(To ani Terri v tomto věku ještě neuměla.)

Když jsme se vrátili domů, Terri padla a spala i bez večeře.

Tu zbaštila až po deváté, když se na chvilku probrala. 

A Dorinka? 

Ta byla prý také tak unavená, že usnula hned, jak jsme odjeli.

Moc děkuji za toto setkání a prý není poslední.

Myslím, že s Dorinkou se občas uvidíme. :o)

Přeji vám krásný víkend 

a moc děkuji za milé komentáře ke všem příspěvkům.

Dáša F.

 PS: Charmínka v Ostravě se má také moc dobře. Má milující páníčky, 

kteří se na ni prý stali závislí.

Foto od nových majitelů.

No a Klárinka se má také dobře, ale tam na ni tolik času nemají.

Fotky zatím nemám, tak až majitelé pošlou.

Oranžové ráno

... jak malované ...

Čím jsem starší, vnímám podzim intenzivněji a barevněji.

Miluji, když jsou na pavučinách korálky rosy, když sluníčko zasvítí na barevné listy, 

když při procházce šustí listí pod nohama.

Nevadí mi, když se ráno probouzím do mlhavého oparu, když je sychravo a nevlídno, 

a když je zahrada plná barevného listí.

Ráda si odpoledne zalezu pod deku, pustím si film, na který přes léto nebyl čas,

uvařím si horkou čokoládu a zapálím pár svíček.

To vše je nádherný podzim, který jsem dříve nemusela.

Pohled na Budějce a v pozadí na Kleť.

A jak vnímáte podzim vy?

Máte ho rádi a nebo vůbec ne?

Mějte krásné dny 

a snad nám sluníčko ještě vydrží. 

Dáša F.