Smraďoška Terri

... po procházce ...

Minulý víkend jsme šli do lesa, já na borůvky a Míra s Terri na houby.

V lese jsme byli více než hodinu a cestou domů si Terri zaběhla do pole s pšenicí, 

kde  se vyráchala ve steklé močůvce ze skládky opodál. 

Řeknu vám, to byl smrádek. 

Následovala sprcha hadicí, ale to se nelíbilo, tak sprcha v koupelně.

                                     Šamponování proběhlo 2x a pak sušení na sluníčku.

Za 5 let co ji máme, takto špinavá domů nikdy nepřišla. 

Občas se vytřela v něčem hodně zapáchajícím, 

ale smrdět od hlavy až k patě se jí povedlo až letos.

Teď se z pracovních i soukromých důvodů na nějakou dobu odmlčím, 

(za chvíli odjíždím na dvoudenní červnovou poradu),

nebudu moct číst vaše příběhy a ani je komentovat, tak se na mne moc nezlobte, 

ale věřím, že to nebude na dlouho.

Užijte si krásně konec školního roku a ještě lépe začátek prázdnin

a pokud jedete na dovču, tak ji prožijte dle svých představ.

 Moc děkuji za vaše milé řádky, které mi zde necháváte

 a hned jak to půjde, podívám se, co je u Vás nového a i vám ráda napíšu.

Dáša F.

Moje kuchyňská zástěra

... výzva od Zazi ...

Když v půlce května vyhlásila Zaza výzvu o kuchyňskou zástěru zde, 

s možností tvoření do konce června, neváhala jsem a přihlásila se. 

I když žádná velká švadlenka nejsem, dřív jsem si se šicím strojem rozuměla.

A tak jsem se rozhodla  ho trošičku "oprášit" .

Látky nemám, ale loni jsem šila kapsář na kolíky a kousek látky mi zbyl. 

Opravdu kousek a tak jsem nastavovala.

No a výsledek posuďte sami.

(Já jsem spokojená, dokonce zástěru mi chtěla vzít naše Katka

a tak mne čeká ušít další i pro ni.)

 Ladí mi i k sedačce. .o)

S kapsářem na kolíky.

Letos mi konečně po pár letech vyrostla petrželka.

A ještě něco málo z šití ...

 ... a párání. 

To když našijete pásek dolů. :o)

Krajka je koupená, ale díky ní je zástěra taková elegantnější. :o)

Zazi, moc děkuji za skvělou výzvu, 

snad jsem ji zvládla.

Šití jsem si užila a zástěra se mi moc líbí. Sama bych se do ní ale nepustila.

A až budu mít čas, vidím to tak na podzim, musím ušit ještě jednu.

Přeji všem krásné dny 

a těším se i na vaše zástěry. 

(Některé jsem už viděla a jsou moc povedené.)

Dáša F.

Vetřelec ???

... ne, housenka ...

a pěkně veliká. Ale co je zač, netuším. 

Spadla na mne včera, při stříhání vrby a visela mi na tričku.

Byla dlouhá asi 5 cm a pořádně široká. A byla i trochu lechtivá. :o)

Když jsem jí šla fotit, neviděla jsem na detail, takže až na fotkách 

jsem zjistila, jaká má kusadla. 

Je tak škaredá, až je hezká, co?

 Jenže já takováto zvířátka nemusím, a tak hned po focení putovala zpátky na strom.

Škoda, že neuvidím, v co se promění.

Ale kdyby někdo z vás věděl, na co se díváme, napište mi to, budu ráda.

Přeji všem krásný začátek nového týdne. 

Dáša F.


PS: Už jsem zjistila, co je zač. Je to Hranostajník vrbový.

Jó, třešně zrály

... sladký třešně zrály ...

 a jak to bylo dál?

Na takovouto úrodu jsme čekali 18 let.

Třešeň a tři jabloně jsme zasadili v roce 2000, byly to jen kmínky. 

Stromky rostly a jabloně za pár let plodily, ale třešeň ne a ne mít úrodu.

Buď přišly mrazy, nebo bylo chladno a málo včeliček, nebo nevím co, 

ale pouze jednou jsme nasbírali misku třešní. 

Až letos... jsme se dočkali. 

Máme už "dospělý" strom, který je plný třešní. 

A tak konečně sbíráme a baštíme a sbíráme a mrazíme.

Dnes peču bublaninu a odpoledne udělám marmeládu. 

Po úterním dešti máme téměř po třešních, jsou popraskané a začínají hnít.

Ale letos jsme si je opravdu vychutnali do syta.

  

I rybízu se daří. 

Bublanina z třešní a rybízu.

Vypadá to, že budeme mít i hodně jablek, takže na podzim budu péct štrůdly.

Jen jahody byly nic moc, ale byla jsem na samosběru a pár kilo jsem si přivezla domů.

Takže jahodová marmeláda už je hotová. 

Ráno jsem byla na borůvkách a litr už se mrazí. 
Odpoledne přijede dcera Katka a možná ještě jednou vyrazíme do lesa. 
Dokud rostou. :o)

A co vy a letošní úroda? Jste spokojeni, nebo máte nadbytky?
A nebo jako my s jahodami, nic moc.

Mějte prima víkend a užívejte plody léta.
Dáša F.

Fialová

... kam se podíváš ...

Jak jinak, než na cestách jsem zahlédla pole plné chrp. 

Už z dálky to byla taková nádhera, která mne donutila na chvilku zastavit.

Jenže jsem neměla u sebe foťák, takže tentokrát posloužil mobil.

 Bělásku, bělásku ...., čičorečko.

Já vím, zpívá se "žluťásku".

Řeknu vám, vyfotit běláska, který chvíli neposedí 
a křídla roztáhne jen při letu, je pěkná fuška. 

Taky se mi to moc nepovedlo, ale podívaná na jejich přelety to byla úžasná.

Mějte prima středu,

ať už je fialová od chrp nebo levanule, 

anebo červená od jahod nebo třešní.

Dáša F.

PS Letos máme konečně po 18 letech třešně, 

takže si vždy vzpomenu na loňskou úrodu u Marty a mám radost, 

že také sklízíme.