... přijde bez varování ...
a najednou tu je.
A buď ji včas poznáte a máte štěstí
a nebo nechci vůbec domyslet.
Ale pěkně popořadě.
Jak jsem minule psala, jeli jsme včera na Dívčí Kámen opékat buřty.
Náš kamarád Karel vybere termín, rozešle pozvánky (sms),
zajistí navíc jeden vagón k vlaku a zařídí skvělé počasí.
Sejdeme se na vlakové zastávce v Holubově, popojedeme jednu stanici do Třísova
a pak jdeme okruh kolem Dívčího Kamene s mezi zastávkou na opékání,
občerstvení, pokec a ochutnávání cizího cukroví, které samozřejmě chutná nejvíc.
Zde probíhá tradiční focení,
letos se nás sešlo 55, loni rekordních 64 lidiček.
Akce to byla, jako každý rok, úžasná.
Když jsme přijeli domů, připravili jsme bramborový salát na chlebíčky,
já jsem šla stáhnout fotky a ještě jsem stihla vytvořit fotoknihu,
ale jen malou 15x15, 36 stran. Když se povede, napíšu příště. :o)
Pak za mnou přišel Míra, povídáme si
a najednou nemohl najít správná slova na určité výrazy.
Nedal dohromady jednu větu, ale jinou zase jo.
Ptal se mne, jak se říká tomu, co drží v ruce. Byl to telefon
a i když jsem mu to několikrát řekla, nedokázal to zopakovat.
Nedokázal vyslovit slovo prášky.
Ze začátku to bylo komické a já se hodně smála, ale během chviličky mi docházelo,
že to není v pořádku. Volala jsem na pohotovost,
ale tam to již nikdo nebral, takže jsem musela zavolat záchranku
a omlouvala jsem se, že mám jen dotaz.
Tam už věděli. Záchranka přijela během pár minut.
Míra se cítil úplně v pořádku, nic ho nebolelo, jenom to komolení slov.
Když přijeli, zopakovala jsem co se děje, záchranář vytáhl propisku
a ptal se, co to je. Míra to nedokázal správně vyslovit.
Takže ho vzali hned do sanitky.
Píchli mu něco na ředění krve a jeli na vyšetření.
Kdyby jsme záchranku nezavolali hned, nebo kdyby se to stalo třeba ve spánku,
prý by už nebylo co napravovat. Poškození by bylo trvalé.
Odpoledne jsem se vrátila z nemocnice, Míra čeká ještě dnes večer
na jedno vyšetření, ale díky včasné péči to vypadá,
že bude bez následků.
Já jsem dostala pozvání na dnešní večer k několika přátelům a našim blízkým,
ale chci zůstat sama. Uvařím si punč, podívám se, co je u vás nového
a uvidím, jestli vydržím do půlnoci.
Děkuji všem, kdo dočetli až sem. Tento článek píší, ne proto,
abyste nás litovali, ale kdyby se to přihodilo někomu ve vašem okolí,
tak aby jste reagovali rychle, jde opravdu o minuty.
Chci vám ze srdce popřát do nového roku pevné zdraví,
není to fráze, bez toho nic moc nejde,
také hodně štěstí, i to je třeba
a ještě spoustu lásky, protože bez té se žít nedá.
Mějte krásného Silvestra
a těším se na všechny i v roce příštím.
Dáša F.