WeLove Šumava

 ... naše mini dovolená ...
Pravidelný návrat k blogování se mi nedaří, ale teď marodím 
a ráno jsem se začetla do svých starších příspěvků, hlavně adventních,
a proto si sem dopíši pár zážitků z léta.
A přidám i jedno adventní "pomalu ladění".
Začátkem prázdnin jsme se podívali na Šumavu.
Jeden den na Pancíř, druhý den k jezeru Laka 
a třetí den, cestou domů, na hrad a zámek Velhartice.

Kneippovy lázně v Železné Rudě.
Voda byla hóóódně ledová ...

Cestou k jezeru Laka.

Skanzen lidové architektury pod hradem Velhartice.

 Toto byla letos naše jediná dovolená, 

... snad to příští rok bude s časem už o něco lepší. 

Poslední dvě léta jsme si hodně mákli na vedlejším pozemku se stavbami i s včeličkami.

Z nejhoršího je ale hotovo.

Dnes Vás ještě vezmu do muzea v Sušici na prohlídku mechanického betléma.

Řezbáři Pavel Svoboda a Karel Tittl ho v roce 2004  zhotovili 

za neuvěřitelných deset měsíců.

No, není to nádhera?

Poznáte v něm některé Šumavské památky? 

Napište mi. 

Užívejte krásných slunných dnů, 

u nás už je pár dní jako v létě.

Dáša F.

PS: Ještě jeden západ ..., 

ty se mi nikdy neokoukají.

Krásné Vánoce

 ... plné lásky...
Přeji Vám ze srdce krásné Vánoce.
Užijte si rodinná setkání a buďte šťastní, že jste spolu.

Ne každý to tak bude mít. 
Dnes bohužel trošku smutně, ale Lukášovo Aničce včera umřel tatínek.
Náhle. Víc zatím nevíme.
Syn Lukáš i dcera Katka budou u stromečku s námi, jako každý rok, 
později večer k nám jezdí i Anička (nastávající snacha) a Michal, zeťák.
Tentokrát ani nevíme, jak to bude. 
Pro Aničku i její rodinu to bude hodně smutný večer.

Tento příspěvek měl být vánoční, plný optimismu a radosti, 
jenže občas se dějou i smutné věci.
Proto obejměte dnes každého, na kom Vám alespoň trochu záleží, 
dokud je Vám nablízku.

Dopoledne jedeme pro mamku a pak za babičkou, která už je v domově důchodců.
Měla přijet k nám na odpoledne, jako každý rok, domluvila jsem to i se sestřičkami, 
ale nakonec prý asi nepojede. Nevím, co se děje. 
Nechám se překvapit, co nám řekne, až za ní přijedeme.

A teď zas trošku vánočně. 
Včera už dostala Terri Ježíška. Ortopedický pelíšek Flocke (sněhová vločka), 
který se na skupině Bígl stal hitem posledního měsíce. 
A my ho musíme mít také. Hi, hi.
Zatím leží na koberci a nemá své místo, to doladíme až po Vánocích,
ale líbí se. Prospala v něm včera celý den.

Užijte si vánoční svátky a radujte se, veselte se, dokud to jde.
Já mám radost, že děti tráví Štědrý večer ještě s námi. 
A to už jsou hodně velké. :o)
Dáša F.

PS: Smutnou část příspěvku si sem ukládám jen kvůli sobě a svým pocitům.

Rouhův betlém

 ... nebo Rouhův velešínský betlém ...
jsou dřevěné vyřezávané jesličky, pocházející z Velešína.
Dnes Vám ukáži jeden unikátní betlém. Už roky ho staví a stále doplňuje pan Rouha. 
Jsou tu zobrazeny jak postavy místních lidí, budov, krajiny tak i řemesla. 
A v čem že betlém je unikátní? 
Každý rok ho pan Rouha staví jinak, aby návštěvníci měli stále co obdivovat.
Já ho navštívila předloni a i dříve, ale to na blogu nemám.
Pojďte se tedy na chvilku zastavit a pokochat nad tradicí lidového betlémářství.

Za rybáři můžete vidět koněspřežnou dráhu.

Na fotce níže je vidět lenorská pec, do které sází chléb pekař pan Sobotovič.

Betlém je k vidění až do 6. ledna v domě na Kantůrkovci. 

Jsem ráda, že mi letos vyšel čas se na betlém podívat, 

loni poprvé ho díky situaci pan Rouha nestavěl. 

Lidé si ho mohli prohlédnout ve výlohách obchodů, ale i v oknech domů. 

Jenže to už není ono. Takto pohromadě je to prostě zážitek.

Co říkáte? 

Přeji vám pohodové předvánoční dny. 

Dáša F. 

PS: Zdobení lineckého se mi letos moc nepovedlo, 

bílá poleva byla nějaká hrudkatá a po ztuhnutí je bílý vzor propadlý a vypadá jako perleťový.

Ale na chuti to nic nemění a cukroví se určitě zbaští. :o)