středa 8. července 2020

Soutěž o bouřkovou kuličku

... a výzva od Marty ...
Na soutěžní příspěvek se chystám od loňského roku, 
ale nějak nebyla ta správná příležitost. 
Až když vyhlásila Marta výzvu "kamínky", tak mne napadlo oboje spojit. 



Začnu výzvou: 
Moje kamínky (kameny) z cest a výletů.
Tento rohový jsme si přivezli před lety z jezu v J. Hradci.


Je usazený na rohu terasy.


A tento, říkám mu želva, jsme vezli na raftu z Dívčího Kamene 
až do Boršova nad Vltavou, kde naše plavba končila.



Kameny z Chorvatska.



A z jiného roku. 
Malý kámen vyfocený na skalním útesu.  



Moje první srdce.




Další kámen je od vodopádů v Bechyni.



Tyto jsou z mé oblíbené řeky Vydry.




Kameny u netřesků jsou také z Vydry. 


A tento tu asi někde na zahradě byl. :o)



Další z kamenů je dárek od souseda z jeho chaty.



 Kamenů v zahradě máme opravdu hodně, další spoustu kamínků z cest máme i doma, 
ale ty už jsem nefotila.


A nyní se dostáváme k soutěži o bouřkovou kuličku.
Nevím, jestli se jedná o ty samé, o kterých píší v článku v odkaze, 
ale Míra jich našel už opravdu hodně a o jednu se s vámi podělíme.
Kuličky jsou různých velikostí, některé jsou vcelku a jiné jsou už rozpůlené.
Odborně se jim říká železité konkrece, také možná české Moqui Marbeles - živé kameny.
Ovšem, jestli jsou to ty co máme u nás, opravdu nevím. 
Podle některých fotek to tak ale vypadá. :o)
Takže nakonec je to soutěž o kulatý kámen, ... plný energie.













Tak co, zaujaly vás nalezené koule a chcete mít jednu doma? 
Pokud ano, stačí do komentáře napsat, kam si ji třeba vystavíte. 
Jestli si ji necháte doma, na zahradě anebo ji darujete.
Psát můžete do soboty 18.7.
Pak vylosuji jednoho výherce, který od nás obdrží jednu kouličku. :o)

Mějte hezké dny i celé léto.
Dáša F.


PS:  Příště se můžete těšit na příspěvek z nedělní akce na voru.

neděle 5. července 2020

Centrum stavitelského dědictví

...  Plasy ...
Tentokrát se ještě vrátím k naší červnové mini dovolené v západních Čechách.
Navážu na snídani v Pivovarském dvoře, 
po které jsme šli na prohlídku muzea stavitelství. 
Netušili jsme, že se expozice nachází ve čtyřech patrech 
a tak jsme se zde zdrželi celé dopoledne.
A že bylo na se dívat. Jeden by řekl, co zde ženy bude bavit, 
ale protože už jsem přeci jen starší ročník, tak jsem se kochala každou místností 
a v expozici dveří mne zaujaly třeba i vrátka od chlívka. 
Stejné měla naše babička na vsi, ke které jsme jezdívali v létě na prázdniny.
Ty si dnešní generace nemůže pamatovat.
Musím říct, že tímto místem jsem kápla do noty hlavně Mírovi, 
v Plzni se učil na dřevomodeláře a tak si výstavu opravdu vychutnal.
Tak snad se zde bude líbit i vám.
















Většina budov kláštera je v rekonstrukci, takže se nedalo moc fotit.



Za květem vlčího máku schovávám Toi Toiku (plastovou, bílomodrou toaletu)


Tak a to je z Plzeňska vše. 
Dnes odpoledne máme opět s Petrem a Hankou naplánovaný jeden mimořádný zážitek, 
tak pokud vše klapne, příště ...

Mějte krásný prodloužený sváteční víkend 
 a těším se na vaše zážitky.
Na ty se podívám, ale až zítra navečer.
Dáša F.

PS: Takto mi kvete Kleopatřina jehla a za ni Denivky.