čtvrtek 22. června 2017

Dvoumetrový hoblík


... vyhozený, starý, nepoužívaný ...

 jsme dostali od taťky, který ho našel při likvidaci trámů ze staré půdy.
Měří 2,2 metru a myslíme si, že s ním museli pracovat 3 chlapi najednou.
Je opravdu hodně těžký a práce s ním musela být obrovská dřina.
(Prý se používal na trámy na krovy.)

Místo jsme mu našli na domácí dílně,
 pod ním stará, rozpadající se lavička, čekající na nátěr. (Záchranný)
Přesto, že se lavička už skoro rozpadá, stále je hodně frekventovaná, 
hlavně odpoledne, protože je ve stínu. :o)
Hnízdečko je letošní, manžel ho objevil  za dílnou na žebříku.
Jako dekorace přidán ještě malý, též nepoužívaný hoblík.
Ze starého hoblíku máme skvělou poličku.





Včera jsme byly s dcerou  na samosběru jahod 
a přivezla jsem si jich plný košík.
Jsou přímo výstavní.



 A ještě mini Pavlova. 
Dcera ani syn ji také nikdy nejedli, proto jsem upekla každému jednu. 
Chutnala báječně, boule za ušima.se dělaly nám všem :o)
Letos už další nepeču, je to kalorická bomba, 
ale výborná.


A co vy a sezónní pečení?
Máte své oblíbené letní recepty?
Přeji krásný čtvrtek 
a moc děkuji za návštěvu a milé komentáře k minulým příspěvkům.

Dáša F.

neděle 18. června 2017

U nás

... na terase ...
trávíme každou volnou chvilku.
Letos ji ladím do růžova. 
Loni jsem dostala dva růžové, vzpřímené muškáty a tím to začalo.
Muškáty jsem letos přikoupila, jeden z loňska přežil, 
dále jsem dokoupila tmavě růžové polštářky, (ty zelené podsedáky mám už pár let) 
a také novou deku na chladnější letní večery.
Nejdříve tmavě růžovou a pak, co kdyby bylo třeba dek více, i zelenou.
Pod pergolou trávíme celé léto. Buď sami, nebo s rodinnou a přáteli. 
Grilujeme, popíjíme, bavíme se.




Původně bílou lavici chtěl brácha (loni, po koupi starého domu) vyhodit
a tak jsem si jí opravila a znovu natřela. Po našem.
Manželovi jsem zničila brusku, prý, kdyby mi tu lavici vyrobil,
vyšla by levněji. Jenže stejně nemá čas a tak bych jí nikdy neměla. :O)


Loňské úpravy.






Moje první Pavlova. Tip a recept od Ály zde.
Alenko děkuji, byla výborná, i když  mi trochu popraskala a jahody jsou malinké.


Zato mám jednu sedmijahodu pro štěstí. :O)



Přeji krásný zbytek neděle 
a užívejte si léto na terase, pod pergolou 
i jen tak na zahradě, nebo v přírodě.

Dáša F.

pátek 16. června 2017

A jedeme dál

... kolem jezera Traunsse ...

Když jsme v městečku Gmunden sjeli k jezeru, 
nemohli jsem se na tu nádheru vynadívat. 
Sedli jsme si chvilku v parku a koukali na jezero a kochali se.
Bylo to úžasné zastavení, zpomalení, neuvěřitelný klid všude kolem. 
Připadala jsem si jako v ráji a nechtělo se mi ani pokračovat.
Jenže necelá půlka cesty ještě pře námi a tak jsme šlápli do pedálů 
a popojeli k zámku.


Zámek Ort.



Zastávka na pizzu a pivko.


 Kříž ve vodě.


 Moje maličkost ve vodě. :o)


Kaple Johannesberg.




 No a už se blížíme k cíli. 
Poslední, táhlý, šestikilometrový stoupák, kolem překrásných kaskád.
Tady jsem musela koukat  jen asi metr před přední kolo  (nebo na řeku)
a nedívat se dopředu na to stoupání, jinak jsem kolo tlačila. 
A přiznávám, párkrát jsem ho opravdu tlačila.
Chvílemi mne braly křeče do zadní části stehen.
Cíl stále v nedohlednu a já to chtěla v jednom místě zabalit, :o)  
ať si pro mne přijedou.
Naštěstí to bylo už  jen pár desítek metrů k autobusu.
Manžel vyjel zatáčku lesem a volá na mne, že už jsme u parkoviště.
Nastal slastný pocit a obrovská úleva.



Kola se nakládají a já jdu fotit poslední jezero na naší trase.
Langbathsee.





A protože bylo vedro a voda úžasně teplá,
 musela jsem se vykoupat. Byla to třešnička na dortu. 


Tato trasa se zařadí mezi druhou nezapomenutelnou.
 Tu první vám jednou také popíšu.

A co vy, jak jste zdatní na kole?
Mne tělo bolelo ještě dva dny po akci. :o)

Děkuji všem, kdo dočetl až sem 
a také těm, kdo mi zde nechávají milé komentáře.

Zdraví Dáša F.

úterý 13. června 2017

S kolem kolem

... rakouských jezer...
Ujeto 64 km.

V sobotu jsme vyrazili na cyklovýlet do Rakouska. 
S partou kamarádů a známých jezdíme už sedmým rokem.
Kamarád a organizátor v jednom zajistí speciální termín u cestovky,  vybere trasu,
naplní celý autobus svými známými a jejich známými a jede se.
 Letos to byla trasa od jezera Almsee k  jezeru Langbathsee. 
Náročnost střední, ale na dvou místech jsem toho měla opravdu plné brýle.
Jelo se celkem po rovince, ale některé stoupáky stály za to.
Po ujetí 36 km jsme se dostali do městečka Gmunden, 
které leží na severní straně jezera Traunsee. 
Jezero je dlouhé přes 12 km, ale o tom až potom,  jakože příště.


Jezero Almsee, start našeho výletu.


Nádherně zbarvená voda do zelena, 
teda spíše dno řeky.




Na této fotce se mi podařilo zachytit vzlétající letadlo 
a mou drahou polovičku.


Louky plné kopretin.



Zde jsem rozdýchávala první příšerný stoupák.
Naštěstí za zatáčkou už se jelo z kopečka. :o)



  A už jsme v Gmundenu u jezera Traunsee. 
Tolik odstínů modré jsem na  mé fotce snad nikdy  neviděla.


Příště z městečka Gmundenu k jezeru Langbathsee.
Druhá půlka už byla více kolem vody. :o)

Přeji pohodové úterý.
Dáša F.


neděle 11. června 2017

Z Točníku na Žebrák

... je to coby kamenem dohodil ...
A protože se na tato místa hned tak nepodíváme, 
zašli jsme i na Žebrák.
Výšlap to byl velice nenáročný a podívaná stála za to.
Tak pojďte s námi.

Žebrák










V podvečer, po celém dni námluv a výletů,
 jsme se rádi vraceli domů.

Přeji krásnou neděli 
a pohodový začátek nového týdne.

Dáša F: