Setkání s fotografkou

... Terezou z Davle ...

v Jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou.

Před pár dny jsem na fcb. zahlédla pozvánku od Terezy z Davle, 

na výstavu fotografií, kterou nás (v sobotu) osobně provede.

Na výstavu jsme se chystali už od listopadu, ale znáte to. 

Stále se něco děje a tak se výstava odkládala. 

Ale toto pozvání nešlo nepřijmout.

Tereza z Davle je známá česká fotografka černobýlích aktů a portrétů.

Stále fotí na analogový fotoaparát a snímky vyvolává v temné komoře.

Přesto, že jsme se všichni mohli ptát na cokoliv, byla jsem jediná, 

která se stále na něco dotazovala. Když mně ale zajímalo tolik věcí.

Pohledem jsem se zeptala, jestli můžu fotit 

a tak tu mám pro vás pár fotek z výstavy.

Fotografka nám vyprávěla zážitky z focení,  

dozvěděli jsme se něco málo o modelkách, 

i o tom, že ženy v jižních Čechách jsou stydlivé.

Také nám vyprávěla jak fotky vznikaly,

i o tom, jak se výstava připravovala.

Tereza z Davle pochází z Prahy a v současnosti žije v Českém Krumlově.

Doma mám podepsanou jednu fotografii z výstavy, 

kterou jsme dostali při koupi vstupenek, protože jsme byli mezi prvními 10, 

kteří si vstupenky rezervovali. To mne moc potěšilo.

Setkání s Terezou bylo velmi milé a zajímavé 

a výstavu hodně zpestřilo.

 Opět krásný zážitek.

A co vy, 

naskytla se vám někdy možnost 

setkat se s někým zajímavým z uměleckého světa?

Přeji pohodovou středu. 

Dáša F.

Když už musím

... tak s foťákem ...

Myšleno, 

když už musím jezdit stovky kilometrů denně a občas přespat mimo domov,

 tak obrovské uvolnění a relax je focení.

Když jsem byla poprvé v Boru u Tachova, zahlédla jsem tolik objektů k focení, 

jenže před sebou ještě spousty kilometrů domů

 a tak jsem věděla, že až pojedu příště tímto směrem, 

zajistím si ubytování zde. A tak se také stalo.

V pondělí jsem cestovala do Tachova a přespala jsem kousek od Boru. 

Tím jsem měla dost času se zde zastavit, poohlédnout a fotit.

Na prohlídku zámku jsem se už nedostala, bylo pozdě, 

ale projít zámeckou zahradou ještě šlo. 

Tak pojďte se mnou.

Kdesi cestou do Tachova.

Zámecká zahrada a zámek Bor u Tachova

Kostel sv. Mikuláše na náměstí

Uvidíme, kam mne příště cesty zavanou.

Mějte fajn víkend. 

Dnešek bude hodně napínavý, ale věřím, že vyhraje slušnost 

a za svého prezidenta se nebudeme muset stydět.

Dáša F.

A ještě: sobotní procházka s Terri, kdy u nás také nasněžilo. :o)

Kláštery Český Krumlov

... pokračování ...

Jak jsem psala v minulém příspěvku, 

na výstavě se nám dostalo skvělé péče od průvodkyň, 

které nás na závěr prohlídky oblékly i do dalších kostýmů z dob středověku. 

Drátěná košile váží 15 kilo a mé krásné šaty mi byly jen malinko :o) 

menší přes prsa. Ale mně to vůbec nevadilo, já jsem si převlek užívala.

Výstavou jsme prošli od sklepa, kde byla expozice léčitelství a alchymie, až po půdu. 

Tam jsem viděli unikátní soubor gotických, renesančních a barokních krovů.

Dále jsme nakoukli na výstavu fotografa Jiřího Havlíka, 

který nafotil kláštery v dobách minulých, ještě před rekonstrukcí.

Moc krásné fotografie.

 Na nádvoří byl trh, kde se nedalo platit penězi, 

ale zakoupenými  mincemi.

Mince jsme utratili za baštu. 

Špekáčky, koláčky a teplý jablečný mošt.

 Z Krumlova jsme odjížděli plni nádherných dojmů a zážitků.
Pro mne to byl výjimečný den a myslím, že i pro Míru.

Přeji všem také zažít výjimečný den, 
kdy se z obyčejného dne vyloupne něco mimořádného.
A klidně ne jeden. :o)

Dáša F.

Anděl Páně 2

... výstava ...

 v Klášterech Český Krumlov.

O výstavě jsem se dozvěděla z rádia 

a protože jsme se do interiérů chtěli podívat už dávno, 

volba sobotního programu byla jasná.

Nebudu psát o výstavě, ale o přístupu dvou dam, průvodkyň, 

od kterých se nám dostalo neuvěřitelné a nadstandardní péče.

V místnosti, kde byla expozice z Anděla Páně u nebeské brány 

jsem si půjčila paruku a křídla. Žádný zákaz zde nebyl.

Udělali jsme pár fotek a najednou se objevila průvodkyně, 

moc jsme se omlouvali a ona nám řekla, 

jak to, že anděl nemá košilku a proč není manžel také převlečený. 

S oblekem nám pomohla a ještě nás vyfotila.

Dále nás provedla celou výstavou, ale nevtíravě. Dozvěděli jsme se spoustu informací 

o klášteře, o Rytířském řádu Křížovníků s červenou hvězdou.

Prý, nejbohatší řád u nás a já o něm nikdy neslyšela.

Nasměrovaly nás na prohlídku kláštera od sklepa až po půdu, 

ukázaly nám spoustu míst, které by jsme možná přešli.

Oblékly nás i do renesančních kostýmů, ale o tom až příště.

Výstava trvá až do 31. března a za nás vřele doporučujeme.

Osvaldová hadr. :o)

(Nemají tam zrcadlo) :o)

Zážitek to byl přímo andělský. Ale tím to to ještě nekončí.

Pokračování příště.

Přeji Vám nádhernou neděli plnou skvělých zážitků.

Dáša F.

PS: Všem děkuji za milé komentáře k předchozímu příspěvku. 

Jak už jsem tam psala, zítra odjíždím do Tachova, 200 km 

a musím se ještě připravit a najít ubytování. 

Ale odpoledne nakouknu k Vám, co se za ten týden přihodilo.

Moc se na to těším.