čtvrtek 30. listopadu 2017

Krampus Show

... na Hluboké ...
 se poprvé, a zřejmě naposled, konala před dvěma lety. 
Letos již 6. ročník pořádá město Kaplice, kterému se prý nelíbilo, 
že jim Hluboká show bere. A protože do Kaplice nejezdíme, 
šli jsme se podívat na Hlubokou, kterou máme takřka za humny.
Nevím, jak se nám podařilo dostat se až do šaten Krampusáků, 
ale díky tomu jsme z hotelu odcházeli s nimi 
a mohli je tak nafotit a také se s nimi vyfotit před hotelem, 
bez davu diváků a bez zátaras v ulicích.
 Kostýmy jsou velmi těžké 
a dřevěné vyřezávané masky s pravými rohy váží kolem 20 kg, 
takže na hlavu si je nasazují až těsně před průvodem.









Míra fotí jednoho z čertů.

  



  


Tuto fotku níže, nám zaslal jeden z fotografů.





  
 Někteří Krampusáci mají na zadnici a na bocích uvázané zvonce
 a to je teprve schow, když se rozvlní.
Hned si připadáte jako v pekle.



Letošní show se uskuteční 16.12. 
a do Kaplice se sjede už skoro 700 Krampusáků. 
Každým rokem je jich víc a víc. A také víc a víc diváků (loni snad 10 000)
a to už není pro nás.
Tím, že jsme se tenkrát dostali až do šaten a viděli, 
jak se mladí i starší pánové do kostýmů oblékají, 
neměla jsem z nic tolik strach.
Jinak musím přiznat, že z takovýchto příšer mám celkem respekt. 

A co vy?
 Viděli jste někde Krampusáky naživo, nebo jen z televize?
 A báli jste se?

 Přeji všem krásné před adventní dny. 
Dáša F.




sobota 25. listopadu 2017

Nestíhám

... vůbec nic nestíhám ...
V neděli po obědě jsem odjela 300 km na pondělní poradu, 
po poradě jsem přejela na půl cesty do Jihlavy, kde jsem přespala 
 a ráno šup do práce.
 Během pracovní návštěvy Jihlavy jsem se musela dostavit 
na Městskou policii, za parkování na chodníku. 
Nejsem si toho vědoma, snad možná jedním kolem 
aby kolem mne mohla projet další auta, no a přestupek byl na světě.
Naštěstí bez ztráty bodu a bez pokuty. :o)
 Ale obrečela jsem to, třetí den mimo domov, ještě nějaká jednání před sebou 
a kus cesty domů. V týdnu se vracím pozdě a na nic nemám čas. 
Nevařím, ani Terri se moc nevěnuji, 
na blogy už večer skoro nevidím, jak jsem unavená. 
Fotky z Jihlavy jsem stáhla až dnes. 
A také jsem dnes zvládla pořádný kus domácích i venkovních prací.
Zítra už jenom dozdobím věnec na dveře a stromeček u vchodu 
a jsem připravena na advent, který letos začíná, bohužel, až příští týden.

 Úterní ráno, letošní první sníh. :O)



 Večerní toulky Jihlavou.







A další námraza na autě.





A co Vy?
Už máte vánoční výzdobu, anebo ji necháváte až na příští týden?

Přeji vám krasný víkend, 
ať už máte nazdobeno, či nikoliv.
Dáša F.


neděle 19. listopadu 2017

Dorinka u nás

... na návštěvě ...
Dnes jen krátce, po obědě odjíždím zase do Uherského Brodu,
zítra máme poradu. :o)
Včera se u nás byla podívat Dorinka a její páníčci.
Konečně přišly papíry původu, které nám přivezla chovatelka Dana, 
od které máme Terri a také jsme u ní uchovnili naše štěňátka.
Dana přijela se svým sedmiměsíčním štěnětem Popsy (fialový obojek), 
které je pomalu větší než naše Terri
a Dorince jsou 3 a půl měsíce.
 Holky se s Popsy viděly poprvé, ale zjevně si to setkání všechny užily.
Nestíhala jsem fotit, byly po celé zahradě. Lítaly a to doslova :o).

Dorinka a Terri


Terri, Popsy a Dorinka



 Dorinka, štěně naší Terri.






 Terri, létající Dorinka a Popsy





Bylo to opět úžasné setkání.
 Dorinka mne celou olízala, ale nejen mně, ale i Danu. 
Je vidět, že je to obrovský mazel, akorát prý musí trošku přibrat, aby se více osvalila. 
Na tři a půl měsíce je prý maličká a fenky rostou do sedmi měsíců. 
Takže jí musí páníčkové začít více ládovat. Prý nepřeroste, 
nemá být po kom veliká. Mamina (Terri ) vypadá stále jako štěně. :o)

Mějte krásnou neděli 
a moc všem děkuji za nakouknutí a milé komentáře.
Dáša F.


pátek 17. listopadu 2017

Jsem patnáctka

... fakt ...
Nedávno jsem se u Hanky na blogu zúčastnila soutěže 
o mikulášské pytlíky.
Moc se mi líbily, jak Mikuláš, čert, tak i anděl. 
Hance jsem do komentáře napsala, že už je na blížící se advent připravena.
Poté jsem řešila pracovní věci a na soutěž zapomněla. 
V následujícím týdnu jsem na blogy moc času neměla, 
ale další pondělí jsem se vrátila z práce včas a podívala se, co je kde nového. 
Jak jsem na výhru přišla, jsem psala Hance do komentáře. :o)
Podívala jsem se na výherní čísla, pak ( nevím proč) na počet komentářů 
pod jejím příspěvkem (8)  a  opakuji si 4, 8, 10.
Hned mi došlo, že se musím podívat na komentáře pod soutěžním 
příspěvkem a koukám, kdo je 4., 8. a 10. 
Tak jsem nevyhrála. Zjistila jsem, že jsem 15ka 
a tak jsem se vrátila napsat gratulaci vítězkám,
znova koukám na ty papírky a kde se tam vzala ta 15ka?, to jsem já.
Nevěřím, vyhrála jsem. 
Čtu si výhry a třetí výherce dostane anděla. 
Já sbírám anděly a šitého ještě nemám. 
 Měla jsem obrovskou radost a ta se zdvojnásobila, když Andělka přišla


(Keramické anděly kupuji od dětí z dětského domova a nebo z Domečku v Trhových Svinech, 
kde keramiku vyrábějí postižení lidé.)

  


Nejen, že jsem dostala ještě rybičku, ale i dopis s krásným věnováním.
Andělka je pytlík na Mikulášskou nadílku. Nádherný nápad, který obdivuji.
A také musím pochválit zpracování, vše krásně ušito.
Rybička mi ladí se sedačkou a protože na Vánoce dekoruji do červena, 
bude se k nám perfektně hodit.
Hani, moc za vše děkuji. 
Jsem ráda, že jsem u Tebe vyhrála.
Nad krbem je část sbírky mých andělů. Věřím, že i nový přírůstek 
se u nás rychle zabydlí.

Přeji všem krásný sváteční den 
a prodloužený víkend. 
Dáša F.

PS: My jsme se dnes, před 12 lety, stěhovali do domečku.
(Z paneláku)
Dodnes si to tu užíváme. :o)


úterý 14. listopadu 2017

Na sv. Martina

... mráz i sluníčko ...
V sobotu jsme si vyšli na pravidelnou ranní procházku s Terri.
Svítilo sluníčko, ale na autě, které stálo ve stínu, jsme měli námrazu.
První letošní, podzimní.
Vrátila jsem se tedy pro foťák a musela ji zdokumentovat.  
A když už jsem ho měla na krku, vzala jsem si ho i do lesa. A nelitovala jsem. 
Sluníčko udělalo své a já si po týdnu sezení v autě připadala jako v ráji.
Ta všudypřítomná zelená, sluneční paprsky a to ticho byl balzám 
nejen pro mé unavené oči.







 Tato fotka manželovi připadá jako z pohádky.



  Terri v letu. :o) 
 (Trošku rozmazaná ...)






 Bylo neuvěřitelné počasí na to, že někde i trošku sněžilo. 
Díky tomu jsme stihli zazimovat zahradu. 
Manžel naposledy posekal trávník, uklidili jsme houpačku,
 já poklidila nafoukané listí ze záhonů, některé kytičky přikryla chvojím
a také chlapi vyměnili kola na autech. 
Nevěřila bych, že toho zvládneme tolik během jednoho dne 
a tak jsem měla večer krásný pocit z dobře vykonané práce. 
V neděli jsme si zašli s bráchou a jeho rodinou 
na svatomartinskou husu, 
byla výborná.
No a tento týden zase na cestách, ale už je to lepší, než v týdnu minulém.

Přeji Všem krásné dny. 
Dáša F.

PS: A co vy, už se těšíte na sníh? 
Já bych si ho přála hlavně na Vánoce a teď ať tam ještě zůstane. :o)