Miluju růžové květy

 ... sakur ...
Kvetou každoročně na Hosíně u kostela a každoročně je tam fotím. 
Je to další místo, kam se moc ráda vracím,
a věřím, že až uvidíte letošní fotky, pochopíte.
Zvu Vás tedy ke kostelu sv. Petra i Pavla na Hosíně.

Nádherné místo a v době, kdy zde kvetou sakury obzvlášť.

Letos jsem si konečně jeden stromek koupila i na zahradu, 

zatím má jen pár větviček, ale jednou ...

Přeji Vám pohodový týden.

Dnes pršelo a teď je pod mrakem, tak mám chvilku čas nakouknout i k Vám. :o)

PS: Ještě Vás vezmu do kaolínového lomu v Kaznějově, u Plzně.

V jednom místě bylo oplocení stažené až na zem 

a tak jsme na chvilku pronikla na zakázané území. 

Ale opatrně, abych někam nezahučela. :o)

A naše Májová třešeň, letos to vypadá konečně na pěknou úrodu. 

Rozkvétají sakury

 ... na Hosíně ...
V pondělí jsem potřebovala nafotit ještě pár fotek do výzvy od Járy,
a tak jsem se cestou z práce zastavila na Hosíně, zjistit, zda už letos kvetou sakury.
A byla jsem mile překvapena, právě rozkvétaly.
Prošla jsem se tedy zahradou kostela a kochala se záplavou růžových květů. 
V tuto dobu bych klidně řekla, že je tu Ráj na zemi. 
Ticho, pohoda a růžová kam se podíváš.
Pokud to stihnu, ráda bych se sem letos ještě jednou podívala, 
až budou stromy celé rozkvetlé. Tak uvidím. 
Zatím Vás zvu do rozkvétající oázy klidu.

Miluju růžovou, jaro, sluníčko ... a dalších tisíc věcí. 

Miluju život.

Přeji Vám pohodový 1. máj 
a sladké políbení pod rozkvetlou třešní.
Letos teprve rozkvétá, takže nemusíme jako v letech minulých,
 hledat alespoň větvičku s nakvetlým květem.
Dáša F.

PS: Hosín má ode dneška svoji záložku v rozcestníku. :o)

Na letišti

... Hosín ...

Minulou sobotu jsme měli konečně jedno odpoledne volné 

a tak jsme si s Mírou vyjeli na kole na Hosín.

Máme to jen pár kilometrů od domu a je to pro nás příjemné zastavení, 

zpomalení, kochání se vzlety a přistáními letadel a také pozorováním parašutistů.

Někdy si tu dáme jen pivko, ... tentokrát jsme si tu dali i pozdní oběd.

Jezdíme sem moc rádi a přesto, že to nemáme daleko, 

dostaneme se sem většinou jen jednou  za rok. :o)

Já bych do té Anduly dobrovolně nevlezla a ani bych z ní nevyskočila. :o) Jsem posera.

Trošku jsem nečekala, že na vzletovou plochu si to "Andula" zkrátí přes trávník, 

ale bylo to příjemné překvapení. 

Naštěstí jsem stála u zaparkovaného auta, které vysílalo pokyny na dráhu.

V patřičné výšce vyskákali parašutisté, někteří byli v tandemu. 

Ale ani tak bych nevyskočila. 

A co vy, nebáli by jste se?

Přeji vám příjemný víkend, přestože je zase deštivý.

Dáša F.