V dětském domově

 ... na zábavném odpoledni ...

V minulém příspěvku  jsem zmínila, že jsem jela opět na poradu 

a že mám spoustu zážitků. 

Ve čtvrtek, cestou tam jsem se zastavila na jednom mlýně, 

ale o tom "zase" až příště. 

Odpoledne, když jsem dorazila do cíle, měli jsme zamluvenou střelnici 

a po ní grilovačku na firemní zahradě. 

Podobnou poradu jsme měli loni, psala jsem zde.

V pátek dopoledne proběhla porada, a odpoledne ...???

Zvu vás do jednoho nejmenovaného dětského domova, 

kde naše firma zajistila pro děti zábavné odpoledne plné her, 

soutěží a také možnosti svézt se na koni. 

Tuto možnost využilo téměř každé děcko, některé se bálo víc, 

některé vůbec a jenom jeden klučina chtěl z koně hned sundat, prostě se bál.

Než jsem začala fotit, ptala jsem se, zda smím 

a prý všechny děti mají podepsaný souhlas s focením, takže vám pár fotek ukážu. 

Akce to byla povedená, líbila se jak dětem, tak nám dospělým.

Děti se skvěle bavily, byly fakt úžasné, milé i mazlivé.

Kolegyně maluje ne obličej a tuto možnost si nechal ujít málokdo. 

Na konci proběhla ještě přetahovaná s lanem 

a na samý závěr dostalo každé dítě tašku plnou dárků.

Poté jsem se vypravila domů, čekalo mně 300 km.

(Kolegyně co maluje na obličeje to má necelých 400).

Cestou jsem se zastavila pro burčák a těšila se, až si večer dám skleničku, nebo dvě. 

Poprvé jsem tuto trasu ujela na jeden zátah. 

Burčák byl zasloužený ... a výborný.

A tady je můj terč. :o) 

Osm střel z deseti je v černém, jedna v bílém a jedna mimo. 

Na to, jak nic nevidím, dobrý. Hi hi.

Jak mi v minulém komentáři psala Marcela, že mám práci snů, 

tak asi mám. A hned třikrát klepu. :o)

Jsem hodně spokojená, ale někdy hodně unavená.

Je to nepřetržité soustředění na silnicích a k tomu plnit plány. 

Není to jednoduché, ale baví mne to. Moc.

A co vy? 

Také máte práci snů, nebo jste alespoň spokojené, 

anebo je vše jinak?

Přeji vám krásný týden, 

dnes už je středa. :o)

Dáša F.

Kousek od hlavní

... silnice ...

cestou do Kralovic, leží zřícenina hradu Salon. 

Objevila jsem ji na Mapách, 

když hledám, kde je něco zajímavého na mých cestách.

A protože nedávno jsem jela kolem, musela jsem se zde zastavit.

Počasí jak malované a prostředí nádherné. 

Dnes vás vezmu do obce Březina.

Včera večer  jsem se vrátila po dvou dnech z porady, 

mám spoustu nádherných zážitků, ale o nich až příště.

Mějte fajn víkend

a užívejte slunečných dnů. 

Jdu si udělat kávičku a honem na sluníčko.

Dáša F.

PS: Přidávám západ slunce z posledních dní.

Zámek Dobříš

... a kapky rosy ...

Myslela jsem si, že s příchodem podzimu budu mít víc času na blogy, 

ale poslední dobou jsem nějak unavená. 

Denně najedu 150 - 250 km a večer už sotva koukám. :o)

Cesty si snažím občas zpříjemnit nějakým krásným zastavením, 

to se mi daří, jen nestíhám vkládat.

A tak dnes vás pozvu na zámek spisovatelů, zámek Dobříš.

Točila se zde i pohádka Princezna ze mlejna I a II.

(Asi se na ně budu muset znovu podívat).

Začneme prohlídkou interierů a rovnou vstoupíme do Zrcadlového sálu.

Pohled z okna do francouzské zahrady, kde letos probíhá rozsáhlá rekonstrukce. 

Otevřena by měla být příští rok.

Snad se vám prohlídka zámku líbila, stejně jako mně.

Přeji vám krásný slunečný víkend 

a užijte si ho naplno.

Dáša F.

A ještě ty kapky rosy. 

Fotila jsem je jedno ráno na pavučině a i pod ní. :o)

Klokoty

... klášter ve městě Tábor ...

Minulý týden jsem zavítala do Tábora a po práci se zastavila v klášteře, 

který se nachází ve stejnojmenné čtvrti, Klokoty.  

Do Tábora jezdím často, ale o klášteře jsem dlouho nevěděla. 

Ani nevím, kde jsem na něj prvně narazila, možná na fb.

Moc se mi líbil a hned jsem věděla, že se do něj jednou chci podívat.

A ten čas právě nastal.

Je zde k vidění i celoroční výstava betlému od autorky Dany Nachlingerové.

Musím napsat, že se mi toto dílo hodně líbí.

 Bylo krásně a tak jsem si na chvilku sedla na lavičku a pozorovala mraky

 a po dlouhé době nikam nespěchala.

Návštěvu kláštera můžu jen doporučit, je to úžasné místo k zastavení a rozjímání.

Mějte hezké dny 

a občas se zastavte a rozjímejte.

Dáša F.

PS: Dnes jsem se po dvou dnech vrátila z Plzeňska a musím vám napsat 

můj hotelový zážitek.

Teď už se tomu směju, ale ráno ...

Celou noc slyším strašné chrápání. 

Říkám si, jak mají tenké stěny a snažím se zase usnout. 

Když se ráno probudím, chrápání stále trvá a slyším ho od dveří pokoje.

Vypadalo to, jako by mi někdo chrápal za dveřmi. A taky že jo. 

Pomalu otvírám dveře a jde to asi jen na tři centimetry.

A co teď? Nějaký bezdomovec, ... na hotelu ve 4. patře?

Chci zavolat hotelovým telefonem na recepci, ale ten nefunguje. Co mám dělat?

No, vždyť mám dva mobily. Hurá. 

Volám na recepci a za chvilku přichází dvě ženy a slyším. " Haló pane, vstávejte."

Pootevřu dveře, pán se už odvalil, a vidím mladého chlápka, 

který včera hóóódně přebral a ustlal si na chodbě. Stihl se i zout. :o)

Zjistily jsme, že bydlel o dva pokoje dál, tam zašel po našem probuzení.

No, jak píšu, teď už se směju ...