Pohlazení po duši

... jedno krásné ráno ...
při procházce lesem nás ozářily sluneční paprsky.
Půjčila jsem si od Míry telefon a zkusila ten okamžik vyfotit.
Byla to neuvěřitelná podívaná a já se snažila k paprskům přiblížit 
a nechat se od nich pohladit.
Stála jsem tam v němém údivu a dívala se, kam až paprsky dopadají.
Ten okamžik netrval dlouho, čím bylo sluníčko výš, tím sluneční záře v lese ubývala.

A já děkovala za to, že jsem tuto podívanou mohla spatřit.

Letošní úroda jablíček.
Máme tři stromy plné jablek a žádný prostor na uskladnění, 
takže je po taškách nechávám před brankou k volnému odběru.
Tyto červené jsou ale nejhezčí a chuťově výborné.
Někteří lidé nám je trhají ze stromu při procházkách kolem, ale my se nezlobíme. 
Ba naopak, alespoň si pochutnají a sní se dřív, než shnijí. 
A těch shnilých je opravdu hodně.

No a na závěr květy asi topinamburu. 

Roste nám už spoustu let na jižní straně zahrady u plotu a každý rok jsou květy výše. 

Hlízy jsem nikdy neochutnala, protože nemám jistotu, že je to opravdu topinambur. 

Znáte a máte zkušenosti s touto rostlinkou?
Pokud ano, napište mi, prosím.

Moc děkuji za všechny krásné komentáře, které mi zde necháváte,  
mám z nich obrovskou radost 

Přeji vám báječný prodloužený víkend 
a snad se ještě vrátí babí léto.
Dáša F.

Včerejší ráno. :o(
Víc jsem vyfotit nestihla, protože jsem skoro půl hodiny hledala klíče od auta. :o)