středa 1. července 2020

Domek poslední žítkovské bohyně

... v Bílých Karpatech ...
Jak jsem psala minule, 
dnes přeskočím jeden příspěvek a vezmu vás na místo plné energie.
Ano, půjdeme do soukromého Muzea poslední žítkovské bohyně.
Zde nám zařídila prohlídku naše paní ředitelka a musím napsat, že jsem se sem moc těšila.
Majitel domku i muzea v jedné osobě nás provedl po malém skanzenu 
a vyprávěl, jak k domku a následně muzeu s manželkou přišli. 
Prohlídka s výkladem trvala hodinu a půl a pan majitel celou tu dobu poutavě povídal.
A my všichni jsme celou dobu poslouchali. 
Tolik zajímavostí se hned tak někde nedozvíte.
Jen ve stručnosti: domek na Žítkové chtěli koupit léta, ale nějak se nedařilo. 
V roce 2005 se jim naskytla možnost koupit starou chalupu. Koupili a posléze pátrali po původu. 
Když zjistili, že v domku až do roku 2001 žila paní Irma Gabrhelová, 
poslední žítkovská bohyně, rozhodli se domek nezbourat, ale opravit.
A když v roce 2011 opravy dokončili, vyšla kniha Žítkovské bohyně, 
která jim úplně změnila život.
Z místa neznámého se stala turistická atrakce. 
A tak vzniklo muzeum, ve kterém vás pan majitel, vždy o víkendu, rád provede.
Mimo víkend je nutné se objednat, ale více se dozvíte na stránkách..
Pro mne to byl velmi silný zážitek. 



















Z Žítkové jsme se vrátili na firmu, kde jsme měli připravenou letní grilovačku.
A v pátek poradu, ... vánoční.
Od tohoto pondělí nám začala vánoční sezóna. :o) Opravdu.
Tak snad se bude dařit stejně skvěle jako loni a žádný Corona virus už nebude.

Mějte krásný sluníčkový týden a užívejte prázdnin.
Já teď pojedu pracovně na maximum. 
Dáša F.


28 komentářů:

  1. Ahoj Dášo, protože s Tebou Cestou necestou už trajdám nějaký ten pátek, dovolím si tykat. Za prvé píšeš moc hezky, fotíš krásně a hlavně ! mi ukazuješ všechny možné krásy a zajímavosti naší zemičky. No a Žítkovské bohyně miluju. Žiju na severu Moravy a pořád si slibuju, že seberu své chabé tělo a vyrazím, jednou :)… Mám podobnou chalupu v Beskydech s dlouho historií. Tak děkuju a těším se na další psaní. Lenka

    OdpovědětVymazat
  2. Dášo, moc zajímavý výlet a pěkně nafocený. Taky bych se tam chtěla někdy podívat.M.

    OdpovědětVymazat
  3. Dášo, děkuji za to, že jsi mě vzala do tohoto kraje, těchto míst. Četla jsem knihu Katky Tučkové a i po dlouhé době je ve mně příběh Irmy velmi silně zapuštěn... Jedinečné místo.
    Děkuji. Krásné fotky.
    Prima počínající prázdniny
    K.

    OdpovědětVymazat
  4. Dášo,jsem úplně nadšená.Nádherné stavení v krásné přírodě a hlavně ten příběh.Četla jsem knihu Žítkovské bohyně.Tam bych se ráda podívala.Také je tam krásná dřevěná zvonice,po kterých teď cestujeme.Díky za krásný a zajímavý příspěvek.
    Měj hezké dny

    OdpovědětVymazat
  5. Krásne miesto s dušou a tá nádherná príroda navôkol... krása.
    Verím, že si si to Dáška užila a budeš na toto miesto spomínať :-)
    Pekné leto, pá
    A.

    OdpovědětVymazat
  6. Tak to muselo být zajímavé místo s espritem))))
    Tam by se mi určitě líbilo. Žítkovské bohyně se mi moc líbily.
    Eva

    OdpovědětVymazat
  7. Dáši, v Žítkové jsem byla poprvé před třemi lety a nechala jsem tam kousek srdce. Ta cesta z vesnice k domečku paní Gabrhelové a dál je prostě něco úchvatného. Byli jsme tam za prvního sněhu a pak na konci května, vždycky dechberoucí krása! Věřím, že jste si takový výlet užili!
    Měj příjemný den, Helena

    OdpovědětVymazat
  8. Knížku jsem četla. Z Tvých fotek je vidět, že je to místo, které v člověku musí zanechat stopu. Měli jste moc zajímavý výlet.
    Hezký den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  9. Dášo nádhera! Knížku jsem četla a letos jsme tam chtěli jet na krátkou dovolenou. Koronavirus a moje nemoc nakonec naše plány trochu změnil tak děkuji za tuhle virtuální prohlídku a třeba příští rok...

    OdpovědětVymazat
  10. To je náádherné místo. Musím si ho poznamenat.Když jsem plánovala, kam o letošní dovolené, byly jednou z variant Bílé Karpaty. Dostal ale přednost Moravský kras. Takže si znamenám a díky za báááječný tip.👍😊
    Přeji krásné a pohodové prázdninové dníky.🌞

    OdpovědětVymazat
  11. Knihu znám, četla jsem a i když ten život na Kopanicích byl hodně těžký, vypadá to tam takhle nadmíru krásně.

    OdpovědětVymazat
  12. Knížku jsem také četla. Je dobře, že domek zůstal zachován a obdivuji i nádhernou přírodu kolem.
    Měj pěkné dny.

    OdpovědětVymazat
  13. je tam nádherně. Také jsme tam byli a provedla nás celou oblastí šikovná průvodkyně. Sýry jsme měli i na ochutnávku přímo v salaši. Paní v domku poslední bohyně nám dala každému perníček. Knihu jsem četla až potom a představovala jsem si při tom tu krajinu. Také jsem viděla film. Určitě se k tomu článku také dostanu a dám ho sem.

    OdpovědětVymazat
  14. Knížku jsem nečetla, teď jsem si jí musela vyledat a připisuji si na seznam knih, které bych si ráda přečetla. Místo je to úžasné, takové já můžu!!! A vůbec by mi nevadilo takhle někde žít.
    Přeji hezké dny.
    Danča

    OdpovědětVymazat
  15. Daso, to je nadhera. Nejen ty uzasne prostory, ale i okoli. Uplne si dovedu predstavit tam stravit den i dele, kouzelne, az pohadkove. Pekny vecer. A Vanoce prosim jeste ne:-). M.

    OdpovědětVymazat
  16. Krásné místo, nádherné chaloupky a krásně jsi vše nafotila. A také nádherná dřevěná zvonička, které jsem si před chvílí prohlížela u Jitušky. Je to krásné romantické místo. Přeji Tobě i celé rodině příjemné letní dny v pohodě a ve zdraví.

    OdpovědětVymazat
  17. Dáši, už dlouho se tam chci podívat. Po shlédnutí Tvých fotek ještě víc. Nádherné místo. Krásné léto. Pavla

    OdpovědětVymazat
  18. Ahoj Dášo,
    knihu Žítkovské bohyně moc dobře znám, takže mě toto malinké muzeum samozřejmě zaujalo. Vypadá to tam moc hezky, návštěva by se mi určitě také líbila.
    Měj se hezky!
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat
  19. Dášo, moc pěkné fotky, krásná krajina a hezky upravené stavby. Muselo tam být úžasně.

    OdpovědětVymazat
  20. To musela být moc zajímavá návštěva. Přiznám se, že mě asi jako jednu z mála Žítkovské bohyně nesedly, nějak mě téma úplně neoslovilo a četla jsem je vlastně jen proto, abych zjistila, co na tom všichni mají. Ale na tvých úžasných fotách vypadá místo krásně.

    OdpovědětVymazat
  21. Tak to je krásný příběh. Jsem z UH a na Žítkové jsem ještě nebyla - ostuda :-( Ale Žítkovské bohyně jsem četla a paní Gabrhelovou ošetřovala v nemocnici.

    OdpovědětVymazat
  22. Dáši, taky jsem tam před nejakým rokem byla. Jen jsme tam byli uplne sami. Popravde k tomu místu mám zvlastni vztah, asi bych ani dovnitř nešla...ale děkuji moc za oživení silného pocitu, který jsem tam měla a i dlouho po něm...
    Měj se krásně, ať už budeš kdekoliv.

    OdpovědětVymazat
  23. Úžasné fotky, musela to být zajímavá prohlídka. :)

    OdpovědětVymazat
  24. Dáši, zavedla jsi nás na krásné místo. Krásné fotky. Měj pěkný víkend.

    OdpovědětVymazat
  25. Dáši to je místo, které mám už v plánu nějaký rok navštívit. Četla jsem knížku od paní Tučkové, která je velmi čtivá a Žítkovské čarování od J. Jilíka. Potomci bohyně I.Gabrhelové se proti knížce od K.Tučkové ohradili a nesouhlasili s tím, jak byly Kopanice a I.Gabrhelová v této knížce uvedena. Knížku tedy neberu doslovně, ale určitou představu jak to na Kopanicích chodilo, dává. Věřím, že i já se na Žítkovou letos podívám.
    Iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivo, knihu jsem nečetla, ale vše o obou knihách jsem si nastudovala ještě před návštěvou muzea. Jak dopis paní Gabrhelové, vyjádření pana Jilíka, tak vysvětlení paní Tučkové, kdy paní Tučková píše, že její kniha je román a ne historie faktu.
      Knihu si chci určitě přečíst, musím se po ní podívat.
      Přeji hezké dny. D.

      Vymazat
  26. Já jsem hanba, knihu jsem nečetla. Budu to muset napravit. Ale místo vypadá krásně, miluju tyhle domečky, statky na samotách. A k tomuhle se ještě váže krásný příběh.

    OdpovědětVymazat