... výzva od Blondýny ...
Jako malá jsem bydlela s rodiči a sourozenci v pohraničí.
Do školy jsem to měla asi sto metrů, tenkrát mi to přišlo ale hrozně daleko.
Chodilo se kolem kotelny, kde bylo složené uhlí a v něm jsme hledaly kočičí zlato.
Když jsem se tam vrátila jako dospělá, překvapilo mne,
jak je vše blízko sebe.
Bytovky, škola, školka, hřiště i kostel, ve kterém jsem nikdy nebyla.
Za hřištěm byl kopec, na který jsme jako děti chodily každou zimu sáňkovat.
Byl velikýýý.
A dnes? Dnes je zastavěn rodinnými domky, které jsou lehce do kopečka.
V té době byla zima opravdu bílá a televize jen černobílá.
A v ní dva české programy.
Dodnes si pamatuji, jak jsem si každý rok na Vánoce v televizním programu
kroužkovala pohádky, které chci vidět.
Protože pokud by mi nějaká utekla, viděla bych ji zase až za rok.
A mezi jednotlivými pohádkami jsem pak mohla jít vymrznout právě na ten kopec.
Také si vzpomínám, že do obýváku se chodilo jen když přišla návštěva
a nebo na ty pohádky. Pak srovnat leskymo a zase do pokojíčku.
Stromeček jsme měli v ložnici, aby jsme ho asi neshodili, nebo ani nevím proč.
Také nám mamka vyráběla vaječný koňak bez rumu, který jsme pily s dospěláky.
A dnes?
Přesto, že si všechny pohádky můžu pustit kdy chci,
kupuji si vánoční televizní program, jediný v roce a v něm si kroužkuji pohádky,
které chci vidět.
A vaječný koňak? Zrovna dnes ráno jsem ho vyrobila a s hóóódně rumem. :o)
Večer na adventním věnci zapálíme první svíčku
(kvůli fotce ji Lukáš zapalíl už teď) a i když nepřijde žádná návštěva,
budeme všichni v obýváku, který jako rodina užíváme denně.
No, a za pár týdnů v něm ozdobíme i vánoční stromeček.
No, a za pár týdnů v něm ozdobíme i vánoční stromeček.
Ano, doba se mění a v každé je na co vzpomínat.
Přeji Vám, ať Vy i vaši blízcí máte krásný a pohodový adventní čas i Vánoce
a ať za pár let máto na co vzpomínat. :o)
My jdeme večer na náves na rozsvěcování vánočního stromu.
A mezitím jdu zdobit perníkovou chaloupku.
Dáša F.
PS. Simčo, děkuji za skvělou výzvu..
Sášo, vzpomínám s Tebou..u nás to bylo hodně podobné, jen když už jsme trochu vyrostli, tak přestěhovali stromeček do obýváku:o)..a pohádky, tak ty jsme si taky kroužkovala! Měj krásný adventní čas. Inka
OdpovědětVymazatDáši, my jsme měli vždy vánoční stromeček v obýváku a s těmi pohádkami si to pamatuji taky. Měj hezkou adventní neděli.
OdpovědětVymazatHezké vzpomínání. A vidím, že kroužkoval každý z naší generace :-).
OdpovědětVymazatHezký zbytek adventní neděle
Taky se hlásím ke kroužkovací generaci...Skvělé vyprávění, taky mimo probudilo vzpomínky.
OdpovědětVymazatTak ať ten adventní čas plyne i u vás jen v pohodě a klidu.
Dášo, vzpomínky na Vánoce v dětství, to mám moc ráda. Měli jsme, stejně jako vy, své tradice a zažité rituály. A máš pravdu, dětské oči vidí vše trochu jinak :)
OdpovědětVymazatMěj krásnou adventní neděli. Petra
Daso, mas hezke vzpominky. Prave dnes jsem se vratila od rodicu, kde jsme i my zavitali na vanocni trhy a rozsveceni stromku. Kdyz tam sem, vzdycky vzpominam a vzdy se utvrdim, ze jsem vyrustala na uzasnem miste. I kdyz se uz trochu zmenilo, porad je tam krasne a vzpominky zustavaji:-). Hezky vecer i cely predvanocni cas. M.
OdpovědětVymazatDášo, děkuji za tvůj vánoční příběh! Kroužkování pohádek, rovnání leskyma to mi něco připomíná :o)
OdpovědětVymazatI tvé rodině přeji poklidný Advent! Helena
Milá Dášo,
OdpovědětVymazatjak jsme to měli všichni skoro stejné, úplně se mi vybavilo to šílené leskymo, umělohmotné a přesto všechno jsou to úžasné vzpomínky.
A já jako bonus přidám .... můj tatík byl takový socialistický snob a koupil do obývacího pokoje skoro bílý koberec. Vyfasovali jsme bílé froté ponožky, jinak se tam nesmělo. Moje maminka na druhý sváteční den přišla do této snobárny, kde se nedalo lidsky dýchat, s domácí metrovou prskavkou. Bylo to pro nás děti obrovské překvapení, ovšem to by nesměla vylétnout jiskra a otci to vypálilo asi 20cm velkou díru.
Dodnes si pamatuji, že otec zesinal, máma se smála a my jsme si mohli s bráchou sundat froťáky, protože koberec byl znesvěcen.
Krásný advent a právě nyní jsme spolu u první svíčky, děkuji.
I já si vzpomínám na to samé,jen stromeček býval v obýváku, kam se bohužel téměř pořád nesmělo.😉..Jen babiččin vaječný koňak byl rok od roku silnější.Byla to totiž naše milá rumová pralinka.
OdpovědětVymazatO to vic si teď užívám vánoční pohody. Krásný adventní čas ti přeji.Z🖤
Zdá sa, že spomienky na Vianoce nášho detstva sú už poriadne retro :-). Ale je tu super si takto zaspomínať. Dáška, prajem Ti krásny predvianočný čas.
OdpovědětVymazatKrásný příběh a tolik mi vrátil do dětství. Je pravda, že máme dnes skoro vše, v televizi sto programů, ale to kouzlo dětství a té doby se už nevrátí. Přeji krásné adventní dny.
OdpovědětVymazatMusím říct, že jsem s lehkým úsměvem četla tvůj krásný příběh, hlavně proto, že to u nás bylo podobně,my si tedy museli zatopit v kamnech,abychom u těch pohádek brunetku neb zimy bývalý třeskute. Pohodový advent. Iva
OdpovědětVymazatMělo tam být nezmrzli
VymazatKrásné vzpomínání Dášo. Stejně ten dětský náhled na vánoce je nejkrásnější. A moje maminka si kroužkovala v programu pořady, které chce vidět až do posledních svých dnů :o).
OdpovědětVymazatMěj milý adventní čas.
Ála
Dášo, to kroužkování jsem měla taky :o), vidíš na co všechno si nevzpomenu, když se mi připomene :o) Díky za tvůj příběh.
OdpovědětVymazatMěj hezké dny adventní. J.
Dáši, s těmi pohádkami jsem to měla úplně stejně. Byly nám tak vzácné, když je člověk rok potom neviděl. Kroužkuju i teď, ale moc toho díky práci o vánocích vídat nestíhám. A i to leskymo jsem rovnala :))
OdpovědětVymazatRáda jsem si zavzpomínala :)
Tak jsem si taky zavzpomínala. Je zajímavé, že i když je mi už 66 let, tak v mém dětství se v obýváku normálně bydlelo. A ten stromeček býval v ložnici, protože se v ní netopilo a tak smrček déle vydržel.
OdpovědětVymazatA ještě by mě zajímalo, v tom kostele jste pořád ještě nebyla?
Krásný adventní čas.
Anna z Brna
Ach Dášo...! Jak jsi mi připomněla mé dětství. Pohádky jsem si taky v programu kroužkovala a to žlutý leskymo v obýváku jsem tak nenáviděla:-).
OdpovědětVymazatVzpomínám na předvánoční ,,vůni" Diavy a mytí výstavního skla, kterého mamka měla na můj vkus v obývákové stěně opravdu hodně. Byly to společné činnosti, které k Vánocům mého dětství patřily, i když jsem je dělala strašně nerada.
Přeji Ti krásný advent a jsem ráda, že jsi s námi tu první svíčku rozsvítila.
Jindra
Dáši, děkuji za připomenutí dětských let.Krásný a pravdivý příběh.Přeji celé rodině spokojené adventní dny.Martina
OdpovědětVymazatDáši je dobře že máš na co vzpomínat jinak fotky jsou krásné,již mám stromeček hezký přeji krásný večer Božka.
OdpovědětVymazat