sobota 17. října 2020

Zlátnou javory

 ... moje javory ...
Při vymýšlení nazvu příspěvku mi do hlavy naskočila písnička Javory 
od Hany a Petra Ulrychových. 
Sice slova si nepamatuji, ale "Moje javory" si zpívám stále dokola. :o)
Před dvěma týdny jsem si všimla, jak se cestou k lesu ty "moje javory" vybarvují 
a tak jsem si v sobotu vzala na procházku foťák. 
I když bylo pod mrakem, listí bylo nádherně zbarvené. Pořídila jsem pár fotek 
a doma se z nich radovala. Ovšem jakou radost jsem měla v neděli, 
když vykouklo sluníčko a javory byly celé zlaté.

Sobotní procházka 







Terri číhá na myšičku. :o)

A nedělní procházka.









Jo, se sluníčkem je vše krásnější.
V těchto pošmourných dnech jsou pro mne tyto fotky balzámem na duši 
a potěšením pro oko.
Snad jsem tedy i vaše oko potěšila.

Mějte se co nejkrásněji, jak jen to v tomto náročném období jde.
Dáša F.


PS: Ještě pár fotek od nás.






úterý 13. října 2020

Kalvárie a zámek

 ... v Česticích ...
Začátkem října jsem se pracovně dostala do míst, kde jsem ještě nikdy nebyla. 
A tak cestou domů jsem nakoukla do map, co zajímavého se v okolí nachází 
a byla jsem mile překvapena, co jsem objevila. 
Věděla jsem, že toto místo chci vidět naživo, i když u sebe nemám foťák.
Výšlap na ono místo byl malinko překvapivý, lesíkem i houštím, přes balvany
 a vůbec jsem netušila, jestli dojdu tam kam mířím.
A najednou se přede mnou objevila kaplička a za ní Kalvárie v celé své kráse.
Stála jsem tam a koukala na tu nádheru jako tvrdé Y.
Tak pojďte "koukat" se mnou. :o)









Zpátky k autu už jsem šla po stezce, kolem této dřevěné stavby.

 V obci jsem letmo nakoukla do zámku a pak pokračovala domů, 
plná dojmů a s úsměvem na tváři.






No řekněte, není tam krásně?
U nás máme tolik obdivuhodných míst a většinou jsou jen kousek od hlavní cesty, 
jen najít tu správnou odbočku.
Přeji vám klidný týden. 
Dáša F.

sobota 10. října 2020

Vyšší Brod

 ... a klášterní zrcadlení ...
Koncem září jsem se dostala do Vyššího Brodu, 
a protože bylo krásné počasí, zastavila jsem u kláštera a udělal si malou okružní prohlídku.
Ten den jsem měla důležité jednání a tak jsem byla za dámu, 
jenže abych vyfotila zrcadlení, musela jsem v lodičkách a saku vylézt na podezdívku 
a fotit přes plot.
O to větší mám z fotek radost.







Rožmberská brána, fotky z obou stran. :o)




Honem k autu a pokračovat v práci.

V posledních dnech mám tolik krásných zastavení, že nevím, které vám ukázat dřív.
V týdnu se téměř na blog nedostanu a o víkendu běháme kolem stavby, 
která už se blíží do finále. Tento víkend se pokládá střešní krytina, pak udělat stropy ze sádrokartonu a vše zateplit, vybílit a položit poslední vrstvu podlahy. 
Snad se to stihne do konce října a pak už bude volněji.
Jestli mi dnes zbyde chvilka času, zkusím si příspěvky, alespoň jeden, připravit, 
abych ho vložila i v týdnu. A nebudu předbíhat a vezmu to pěkně popořadě.

Přeji vám pohodový víkend, 
ať už děláte cokoliv.
Dáša F.

PS: Ještě pár fotek ze zahrádky.





PS 2: Začalo strašně lejt, takže se střecha odkládá, snad na zítra. :o)

PS 3: Mám dotaz. Po zveřejnění příspěvku (tento ve 13:30) trvá hodiny, než se ukáže u vás na stránkách, v sloupečku, kde máte oblíbené blogy. 
Také vám to v tomto novém programu trvá takto dlouho?
Dříve se mé příspěvky na vašich stránkách objevovaly po pár minutách od zveřejnění.

sobota 3. října 2020

Chodská svatba

 ... v Domažlicích ...
Do Domažlic jezdím také pravidelně už tři roky, ale foťák jsem zde ještě nepoužila. 
Určitě je tu co fotit, jen není moc čas. 
Tentokrát jsem si ale chvilku vyšetřila a zašla se podívat na Chodský hrad, 
ve kterém se nachází Muzeum Chodska a v něm mají stálou výstavu chodské svatby. 
A ta mne lákala.
Takže dnes jen letem světem z Chodska.




Svatební figuríny i kompozice jsou z roku 1935, vychází z původního projektu, 
jen bylo nutné vyměnit slunečním zářením poškozené kroje.




Pohled na Domažlice z vyhlídkové věže hradu.

Hrad s vyhlídkovou věží.




Když jsem odcházela z muzea, prohodila jsem pár vět s paní,
 která zde prodává vstupenky. 
Od té jsem se dozvěděla, že figuríny jsou vytvořeny podle skutečných lidí z Domažlicka, 
a že tam občas přijde starší pán, který se sem chodí dívat na svoji maminku 
a tou je právě nevěsta.
Musím napsat, že se mi moc líbí dokonale propracované obličeje svatebčanů, 
na všech jsem mohla oči nechat.

                                                                  Přeji vám krásný víkend.
                                                                        Dáša F.

PS: Naše jablíčka. 
Máte někdo, prosím, osvědčený recept, jak zpracovat jablka do sklenic na zimu 
s možností využít na štrůdly?
Nikdy jsem je nezavařovala, tak ať se mi to napoprvé povede. :o)
Popř. dají se i zamrazit, máte nějakou zkušenost?
Děkuji