... Kelišky ...
Když jsem se vracela z Kuželova, poradili mi, abych nemusela vše objíždět,
abych to vzala zkratkou, přes zemědělské družstvo.
Poslechla jsem.
Při projíždění družstvem jsem zahlédla telátko, které nebylo za plotem.
Po chvíli jsem zastavila a napadlo mne, zkusit si ho vyfotit, třeba se bude hodit
do další výzvy Stopa, kterou tentokrát vypsala Simča z blogu U Blondýny.
Přibližuji se k telátku a nevím, kdo se bojí víc.
V pozadí vidím přicházet paní, venčící svého pejska.
Ptám se, jestli mi telátko nic neudělá a dozvídám se, že se určitě bojí víc než já.
Místní mu říkají "Keliška"
Stádo ho prý nepřijalo a ubližují mu, kopou ho a odstrkují.
Proto ho nechávají volně se pohybovat po areálu.
Poprosila jsem paní, jestli mne s telátkem vyfotí, ale bylo mi řečeno, že určitě uteče.
Neuteklo a já, ani nevím jak, jsem prý získala od Kelišky důvěru.
Je strašné, že i mezi zvířaty panuje šikana, stejně jako u lidí.
Vůbec netuším, jak to s telátkem dopadne, jestli se někdy bude moct do stáda vrátit,
aniž by mu ostatní ještě ubližovali.
Snad ano a nebude muset být stále na samotce.
Kdo ví?
Přeji všem mazlíčkům skvělé páníčky, ostatním zvířátkům dobré chovatele
a těm ve volné přírodě volnost bytí.
Dáša F.
Přeji všem mazlíčkům skvělé páníčky, ostatním zvířátkům dobré chovatele
a těm ve volné přírodě volnost bytí.
Dáša F.
Hezké zastavení Dášo :o) a opravdu se divím, že tě nechalo se tolik přiblížit. Ono to mezi zvířaty také nebývá jednoduché a stádo je stádo. Za naším domem jsou již pastviny a tak o sledování telátek nemáme nouzi, jsou zvědavá a pečlivě nás vždy na zahradě sledují.
OdpovědětVymazatMěj se poklidně na cestách.
Ála
Stačilo jet zkratkou a máš příběh do výzvy Stopa. Někdy se stává, že stádo některého jedince nepřijme.
OdpovědětVymazatAsi telátko vycítilo, že mu od Tebe nic zlého nehrozí, tak se dalo i vyfotit. Hezké fotky jsi nafotila. Úplně mi na mysli vytanula slova: krávy, krávy jak si spolu povídáte, krávy, krávy jakou máte řeč- bu,bu, bu ........:-)
Hezký den!
Hanka
Dášo, krásnou stopu jsi objevila. Telátka je mi líto, samotnému mu určitě není veselo, je to přeci jenom stádové zvíře. Ale lepší, než aby bylo bito. Určitě, až povyroste, půjde mezi své :)
OdpovědětVymazatMěj se moc hezky, Petra
Já jsem úplně na měkko... dnes už čtu asi desátý článek a jsou všechny tak krásné, za srdce beroucí, tak lidské a tak zvířecí.
OdpovědětVymazatA u tebe je zase úplně jinak a jinam položené a opět je to o citech a pocitech.
Jak se dokážeme lidsky vcítit do společensky vyhoštěného jedince a jak s ním trpíme pocitem osamění. Kdybychom tohle dokázali všichni mezi sebou a pak i mezi těmi zvířaty, vcítit se, vnímat a být vnímán.
Dáši, děkuji ti za krásné fotky / jsi kočka /, za lekci společenské konverzace u Kelišek a celkově za lekci lidství.
Krásné jarní dny a DĚKUJI.
Dáši, to mě teda dostalo. Je mi líto toho telátka, ale určitě si mu zpříjemnila den a ono tobě. Měj se krásně.
OdpovědětVymazatAch jo, šikana je vážně všude. Je mi líto telátka. Máš krásný zážitek, Dáši :)
OdpovědětVymazatJé, to je hezký příběh Dáši. Telátko to určitě zvládne, vypadá k světu ;-) Hezké dny D.
OdpovědětVymazatDáši, jen se usmívám - tvé příběhy z cest jsou už legendární! Keliška je kouzelná, doufám, že to s ní dobře dopadne.
OdpovědětVymazatMěj hezký večer, Helena
Být na okraji společnosti je hrozné jak u lidí, tak u zvířat....vždy by se měla podat pomocná ruka tomu, kdo to sám nezvládá....Telátko je Dáši krásné a roztomilé....mám pocit, že jsi zachytila více než jen stádo krav, trochu mi to připomíná rozlícený lidský dav proti jedinci, který je v jeho očích "trochu jiný". Máš opravdu cit v oku ;-). Těším se na další fotografické úlovky. Moc Tě zdravím. ZaZa
OdpovědětVymazatKeliška je nádherná. To by mě opravdu zajímalo, co vede zvířata, aby mládě vyloučila ze svého stáda. Škoda, že nevíme, co se jim v hlavičkách honí.
OdpovědětVymazatZajímavý příběh. A originální "zvířátko".
OdpovědětVymazatDáška ... veľmi pekný príbeh ... ale šikana v zvieracej ríši ... to by som neverila ... Držím Keliške palce ... maj sa dobre ... L.
OdpovědětVymazatRoztomilé teliatko, ale radšej si nepredstavujem jeho budúcnosť...ešte, že nejem mäso. Napriek tomu, že som vyrastala na dedine, takýchto väčších zvieratiek sa bojím. Ale toto vyzerá celkom neškodne.
OdpovědětVymazatSuper, Dášo. Keliška vycítila, že se dobrého člověka bát nemusí. Taky bych si ráda pohladila telátko.
OdpovědětVymazatTvé přání zvířátkům nakonec je moc krásné! ❤
Měj se hezky, pa.
Dášenko, zdravím,
OdpovědětVymazat1. pěkný příběh a tradičně i foto.
2. jak vidím, nikoho nepřekvapil název Keliška, každý to zná!
3. moc ti to sluší
4. kdysi jsem viděla hodně telátek na okraji městečka Horšovský Týn a byl to krásný zážitek, jsou tak roztomilá.
Jiřina z N.
Já ty čumáky zbožňuju! Kelišce moc fandím, kdo ví, proč to takhle příroda zařídila, aby byla mimo stádo...
OdpovědětVymazatDášo, Stopu jsi pojala opravdu originálně a mně se moc líbí. Kravky mám hrozně ráda a když je vidím na pastvině, říkám, že to jsou šťastný krávy.
Krásné dny
Henrieta
Milá Dáši věřím,že vše dobře dopadne,Keliška je úžasná. Držím palečky.
OdpovědětVymazatTva výzva je úžasná, tak jako tvé fotky..Měj se moc krásně..a p.s. moc ti to sluší 😊. Z❤
Keliska je tedy nadherna! Hezke dny, Daso. M.
OdpovědětVymazatDášo, příběh o Kelišce se mi moc líbí a doufám, že ji jednou stádo přijme mezi sebe. Ani zvířátku není dobře samotnému. Přeji hezké dny.
OdpovědětVymazatDáši, ty fotky jsou dokonalé! :-) K.
OdpovědětVymazatPáni, to až bolí, že může být i telátko opuštěné a vyhoštěné. Určitě hezký příspěvek do Výzvy.
OdpovědětVymazatTelátka je mi moc líto, ale jak se říká, vše zlé je k něčemu dobré. Má něco, co ostatní ne - může všude. Třeba z něj díky překážkám, které mu osud zavál do cesty, vyroste v budoucnu silný jedinec :).
OdpovědětVymazatPěkný příběh.
OdpovědětVymazat