Krýzovy jesličky

... největší mechanický betlém na světě ...

Před pár dny jsem se zašla podívat do jindřichohradeckého muzea na Krýzovy jesličky.

Kdysi dávno jsme tam byli i s dětmi, ale to už je fakt dávno a fotek moc nemám. 

Tentokrát jsem byla v muzeu sama a tak jsem s foťákem běhala zleva doprava, 

abych pořídila pár záběrů. 
A protože během focení toho moc nevnímám a každou půlhodinu betlém pouští znovu, zašla jsem si celý příběh poslechnout ještě jednou. :o)
Paní průvodkyně mi pak říkala, že mám štěstí, protože za pár dní tam budou návaly 
a během svátků navštíví jesličky až 600 lidí denně. Ve skupině je jich max. 35, 
tak to bych už nic nevyfotila. .o)
Více informací o Krýzových jesličkách najdete třeba zde.
Fotky jsou foceny přes sklo a nejsou zrovna moc ostré, tak se nezlobte 
a pojďte se podívat se mnou.

Doplňuji: Pan Krýza vyráběl jesličky více jak 60 let.

Vidíte, jak se točí kola katru?

Kominíček vylézá z komína ... a pak zase zalézá.

Král Herodes večeří s dalšími třemi králi.

15. poledník

  Už se rozsvěcují lampy a je čas jet domů.

Pokud budete mít cestu do J. Hradce, zajděte se na betlém podívat, 
stojí za vidění. A v tomto čase obzvlášť.

Přeji vám krásný víkend.
Já se už pomalu budu připravovat na Vánoce. 
Chci nazdobit truhlíky (než začne mrznout), vyrobit věnec, rozvěsit světýlka 
a "oprášit" spoustu dalších dekorací.
Ať máme na příští víkend, kdy začíná advent, vše nachystáno. :o)
Dáša F.


A co vy? 
Také už začínáte s přípravou, nebo to necháte až na příští týden?

Námraza, zámek Mitrowicz

... a mlha nad Lužnicí ...

Když jsem projížděla  přes most v Kolodějích nad Lužnicí, 

věděla jsem, že musím zastavit a na most se vrátit.

Tu scenérii, kterou jsem zahlédla jsem musela nafotit. 

První mrazíky, mlha válející se nad řekou, vycházející slunce a v pozdí zámek.

Bylo  to rychlé focení, ale stálo za zastavení.

Co říkáte?

Tento víkend máme hodně slavící.

Dnes slaví kulatiny taťka, sejde se skoro celá rodina z jeho strany, 

na všechny se už moc těším

a zítra slaví své narozeniny Mírovo mamka.

Jo a ještě, 

dnes je to 13 let, co jsme se nastěhovali z paneláku do našeho domečku.

Utíká to jako voda, ale stále se nám tu krásně bydlí.

Moc vám děkuji za krásné řádky, které mi zde necháváte.

Na vaše příspěvky juknu snad zítra navečer, protože teď musím dodělat Maminčiny řezy, zabalit dárky a jít se chystat.

Přeji vám nádhernou sváteční sobotu 

a skvělý celý víkend.

Dáša F.

Včerejší námraza na autě. Vidíte srdíčko?

Ranní mlha

... nad Borotínem ...

nebo vlastně pod Borotínem? :o)

Týden utekl jako voda a máme tu opět očekávaný víkend.

Těším se, jak si odpočinu, ale pokud máme zahrádku a domeček...

tak se odpočívá aktivně. 

Minulý víkend jsem umyla okna v obou patrech (hurá), tento hrabeme listí pod jabloněmi, 

a že ho je. :o)  Dnes jsem ještě ostříhala některé keře a zítra snad stihneme zarovnat túje.

A listí si určitě zopakujeme, protože ho je spousta stále na stromech.

Na zahradě pracuji moc ráda, ale nejradši na jaře, když se vše probouzí.

Na podzim je to taková nutnost, připravit zahradu na zimu.

Potřebovala bych den volna jen pro sebe, ale do Vánoc nevím, nevím.

Stejně jako léta minulá už vím, co o kterém víkendu (do svátků) musím udělat 

a také chci udělat, protože přípravy na Vánoce mne baví.

Ale na to je ještě čas. 

Příští víkend slavíme taťkovo kulatiny, sejde se téměř cela rodina 

z jeho strany, a tak se už teď na všechny moc těším.

Dnes jsem se nějak rozepsala a s názvem příspěvku to vůbec nesouvisí, 

snad se nezlobíte ..., ale už jdu na Borortín.

Jedno ranní zastavení.

 A jakou máte sobotu vy? 

Pracovní v práci, pracovní doma 

a nebo relaxujete třeba u knížky či nějakého filmu?

 Ať je to jak chce, užijte si prima víkend.

Dáša F.

Podzimní Krumlov

... Český ...

Před pár dny jsme se s Mírou jeli podívat 

do kouzelného, pohádkového města Český Krumlov.

Kdo mne čte ví, že je to moje srdcovka. 

V jakémkoliv ročním období, v jakémkoliv čase. 

Ale pravdou je, že na podzim jsme se tam byli toulat teprve podruhé.

A ani tentokrát město nezklamalo.

Jeho uličky mají neopakovatelnou atmosféru a člověk si v nich připadá 

opravdu jako v pohádce.

A kouzelně bylo i v zámecké zahradě.

No, řekněte sami.

Ať sem přijedete kdykoliv, pokaždé je co objevovat, 
nádherných míst a zákoutí je tu nespočet. 

Do Krumlova to máme naštěstí jen pár desítek kilometrů 

a tak jsme to tu určitě neobjevovali naposled.

A co vy? 

V jakém městě se cítíte jako v pohádce?

Přeji vám krásný nový týden 

a já jdu balit, protože zítra odjíždím na dva dny do Plzeňského kraje.

Dáša F.