Vodopády za městem

... Bechyně ...

V sobotu jsem se chystali navštívit keramické trhy 

a po nich nějaký kratší výlet na místo, kde jsme ještě nebyli.

Ráno jsem na fotografických mapách Seznamu našla vodopády kousek od Bechyně. 

Byla to stezka kolem řeky asi tak půl kilometru dlouhá.

Po prohlídce trhů jsme přeparkovali auto na okraj města a vyrazili.

Když jsme došli alejí až k poli, hodně vzdáleném od řeky, zjistili jsme, 

že tudy správná cesta nevede.

A tak jsme to zkusili lesní cestou po vrstevnici. 

Jdem a jdem a řeka stále v nedohlednu. 

Po nějaké době zahlédneme hladinu v dálce a za chvilku takové hučení, 

"jako kdyby voda"?

Míra pak říká, že vodopád to určitě nebude, že to šumí les. 

Naštěstí to byl hukot vody a byl to vodopád.

Sice jiný než na fotkách z Map, i místo bylo asi jinde, ale za cestu to stálo.

Tento kámen jsme si odnesli domů a tak jsem si ho chtěla ve vodopádu vyfotit. 

Jenže při usazování jsem včas nevyndala prst a kamen mi ho přicvaknul. 

Krve jako z .... , ale nic hrozného. ( Raka nemám a jizva už se hojí.)

Že je nádherný?

Míra ho pak nesl celou cestu až k autu.

Jenže kudy k autu.? 

Vrátit se tou špatnou cestou a nebo zkusit jít směrem dolů, k řece?

Vydali jsme se opět do neznáma, cestičky nás občas zavedly do křoví 

a tak jsme hledali jiné. 

Nakonec jsme došli k řece, po které pluli zrovna vodáci. 

Slyšíme, jak někdo z nich říká: "Hele, vodopád."

Mírovi už se nikam do kopřiv nechtělo, ale já se chtěla podívat 

Proběhla jsem luční cestičkou plnou kopřiv asi 50 m proti proudu 

a zahlédla vodopád, kvůli kterému jsme sem vlastně vyrazili.

No....

a protože věřím, že nic se neděje jen tak, 

měli jsme zabloudit a objevit nahoře ještě větší nádheru, než tu, 

kterou jsme málem minuli.

 V dálce se tyčí bechyňský most, ze kterého jsou nádherné výhledy na město.

 Nahoru to šlo, ale při usazování jsem se klepala.... :o)

Jenže, co bych pro fotku neudělala, že?

A to je ze sobotního výletování vše. 

Ještě vlastně ne, zašli jsme si na pozdní oběd do naší oblíbené restaurace u řeky,

pod modrým mostem, na tradiční smažák. 

Hosté si pochvalovali i borůvkové knedlíky a tak jsem zvládla i je. 

Byly opravdu výborné a já byla i po večeři. :o)

Přeji vám krásné, stále tropické, dny. 

Chtělo by to trochu deště.

Dáša F.