Zřícenina hradu

... Dobronice ...

pokračování výletu ze Židovy strouhy.

V Bechyni jsme poobědvali a protože návštěvu tohoto města 

jsme zvládli v loňském roce, byl náš nový cíl nedaleká zřícenina.

Překvapilo nás, že se zde vybírá vstupné. :o)

Cesta z obce byla neznačená a když jsme došli na vyhlídku, dál nepokračovala.

Proto jsme se rozhodli místo obejít a doufat, že někudy trefíme.

Úsměvné bylo, že jsme šli po asfaltce pár km

 a z hradu nás poslali polní cestou jen pár stovek metrů od vsi.

Vyhlídka.

 Na věži a nad Lužnicí :o)

  Na zřícenině byla místa kam se nesmí označena červeno-bílou páskou,

takže ani moc fotek pořídit nešlo.

Navštívili, viděli a stačilo. 

Přeji všem krásné nadcházející prázdninové dny
a ať vás cesty zanesou na ta nejkrásnější místa, kam se chcete podívat.
Ať už to bude u nás, a že je na co se dívat, nebo v zahraničí, 
mějte se skvěle, 
užívejte sluníčka i vody (u bazénu, u rybníka, na řece, nebo třeba u moře)
a opatrujte se.

Léto budiž pochváleno. 
Dáša F.

Židova strouha

... u Bechyně ... 

 je místo, které chci od minulého roku navštívit 

a termín se stále posouval. 

Až do této neděle, kdy jsme se domluvili se známými 

a vyrazili na, pro mne dlouho plánovaný, výlet.

Pár fotek z místa jsem viděla, ale nevěděla jsem do čeho jedeme, 

jenom, že se místy můžeme brodit. :o)

Skutečnost předčila očekávání a určitě se sem ještě někdy rádi podíváme. 

Tak se pojďte podívat s námi.

Loňský pohled na Židovu strouhu 

  z vysuté lávky na protějším břehu.

  A od tohoto okamžiku jsem věděla, 

že se na druhý břeh Lužnice musíme někdy vypravit.

Výprava se uskutečnila v nejlepším období, :O)

počasí skvělé, voda úžasná.

Tak trochu splněný sen, vlastně hodně.

Pro mne to byl úžasný zážitek z místa, které máme takřka za humny.

V Bechyni jsme si zašli na oběd a pokračovali na blízkou zříceninu.

Ale o tom až příště.

Také máte místo, kam se chcete dlouho podívat 

a z nějakého důvodu se nedaří ho navštívit ?

Já už ne.  Zatím. :o)

Přeji všem krásnou středu.

Dáša F.

PS:  Abych svá slova uvedla na pravou míru. 
Ještě mám opravdu hodně míst, která bych chtěla vidět, 
třeba skanzen Rožnov pod Radhoštěm, hrad Loket, jižní Moravu ad., 
ale Židova strouha byl dlouho plánovaný výlet, který od jara posouvám vždy o týden 
a stále se nepovedlo vycestovat.
Ostatní vysněná místa čekají, až přijde jejich čas, nebo náhoda tomu bude chtít.

Starý pivovar

... v Chýnově ...

Ve čtvrtek jsme se vydali do Tábora,

 protože mi manžel chtěl koupit staro nový objektiv. 

Ten můj už letos dosloužil. Sešli jsme se s člověkem, 

který ho prodával, objektiv vyzkoušeli a koupili.

No, a když už jsme byli na cestách, tak jsme se zajeli podívat do Chýnova, 

kde mají úžasný, starý pivovar.

Místní ho chtějí zbořit a místo něj postavit sportovní halu. 

Jenže vše je jinak a nyní se čeká, zda ministerstvo kultury vyhlásí 

 pivovar za kulturní památku. A to prý může trvat i několik let. 

Já nejsem místní, ale radši bych byla pro záchranu takto staré 

a vzácné budovy, která zde stojí od roku 1581 a téměř 25 let chátrá, 

než pro výstavbu sportovní haly v centu města.

 I když chápu, že je to věcí vkusu, finančními možnostmi obce a potřebami obyvatel.

Místo muškátů.  Asi dobře hnojí. :O) 

Ne, to byl vtip. 

Nás tyto stavby opravdu berou.

Byla místa, kam jsem se opravdu bála šlápnout, 

ale s foťákem v ruce prostě musím jít dál.

Tady, v podkroví, už jsem to hodně rozdejchávala.

Jsem ráda, že jsme toto místo navštívili, 

protože nevíme, jaký osud ho v budoucnu čeká.

A co vy a staré stavby, také vás berou?

Mějte krásnou neděli

a moc děkuji za všechny milé komentáře, které mi píšete.

Hodně mne těší a mám z nich radost.

Dáša F.

Dvoumetrový hoblík

... vyhozený, starý, nepoužívaný ...

 jsme dostali od taťky, který ho našel při likvidaci trámů ze staré půdy.

Měří 2,2 metru a myslíme si, že s ním museli pracovat 3 chlapi najednou.

Je opravdu hodně těžký a práce s ním musela být obrovská dřina.

(Prý se používal na trámy na krovy.)

Místo jsme mu našli na domácí dílně,

 pod ním stará, rozpadající se lavička, čekající na nátěr. (Záchranný)

Přesto, že se lavička už skoro rozpadá, stále je hodně frekventovaná, 

hlavně odpoledne, protože je ve stínu. :o)

Hnízdečko je letošní, manžel ho objevil  za dílnou na žebříku.

Jako dekorace přidán ještě malý, též nepoužívaný hoblík.

Ze starého hoblíku máme skvělou poličku.

Včera jsme byly s dcerou  na samosběru jahod 
a přivezla jsem si jich plný košík.
Jsou přímo výstavní.

 A ještě mini Pavlova. 

Dcera ani syn ji také nikdy nejedli, proto jsem upekla každému jednu. 

Chutnala báječně, boule za ušima.se dělaly nám všem :o)

Letos už další nepeču, je to kalorická bomba, 
ale výborná.

A co vy a sezónní pečení?
Máte své oblíbené letní recepty?
Přeji krásný čtvrtek 
a moc děkuji za návštěvu a milé komentáře k minulým příspěvkům.

Dáša F.

U nás

... na terase ...

trávíme každou volnou chvilku.

Letos ji ladím do růžova. 

Loni jsem dostala dva růžové, vzpřímené muškáty a tím to začalo.

Muškáty jsem letos přikoupila, jeden z loňska přežil, 

dále jsem dokoupila tmavě růžové polštářky, (ty zelené podsedáky mám už pár let) 

a také novou deku na chladnější letní večery.

Nejdříve tmavě růžovou a pak, co kdyby bylo třeba dek více, i zelenou.

Pod pergolou trávíme celé léto. Buď sami, nebo s rodinnou a přáteli. 

Grilujeme, popíjíme, bavíme se.

Původně bílou lavici chtěl brácha (loni, po koupi starého domu) vyhodit

a tak jsem si jí opravila a znovu natřela. Po našem.

Manželovi jsem zničila brusku, prý, kdyby mi tu lavici vyrobil,

vyšla by levněji. Jenže stejně nemá čas a tak bych jí nikdy neměla. :O)

Loňské úpravy.

Moje první Pavlova. Tip a recept od Ály zde.

Alenko děkuji, byla výborná, i když  mi trochu popraskala a jahody jsou malinké.

Zato mám jednu sedmijahodu pro štěstí. :O)

Přeji krásný zbytek neděle 

a užívejte si léto na terase, pod pergolou 
i jen tak na zahradě, nebo v přírodě.

Dáša F.