Příběh sousedního pozemku

 ... aneb dva roky práce, ...
... šílené práce.
Od dílny až ke včeličkám.
Občas jsem v příspěvcích zmiňovala práce na vedlejším pozemku 
a tak Vám dnes ukáži jeho příběh. 
Bude to hodně fotek, a nejsou moc hezké, jsou čistě dokumentární.
Před necelými třemi lety se nám podařilo koupit sousední pozemek, 
na kterém si Míra postavil svůj truhlářský sen.
Také zde bylo několik šílených stavbiček, které postupně prochází přestavbou.
A tu Vám dnes ukáži.
Takže, nejen že se snažíme udržovat a zvelebovat naši zahradu, ale teď už i tu sousední.
Věřte, že to je záhul. 

Vše krásné co jste viděli za posední dva roky u mne na blogu 
si proložte tímto šíleným příspěvkem.
Jdeme na to?

Úvodní fotku jsem vybrala se včeličkami, po přestěhování do nových úlů.
Ty následující už jsou ..., no posuďte sami.

Na pozemku se nacházely tyto tři (čtyři) stavby. 
Pojmenuji je pro snazší orientaci. 
Vlevo BUŇKA (je na ní zrcadlo), před ní dřevěná VERANDA. 
Uprostřed PLECHOVÁ BOUDA a vpravo PŘÍSTŘEŠEK pro králíky.

Listopad 2020, začíná likvidace přístřešku, kdysi pro králíky.

Zlikvidováno.

Jaro 2021. Bourání dřevěné verandy, 

která brání budoucí příjezdové cestě?, chodníku?

Další z mnoha naložených kár plných odpadu, tentokrát ze střechy ...

Léto 2021. A zde už probíhá přestavba plechové boudy na sklad nářadí.

Podzim 2021. Rozebírání střechy nad buňkou a stavba střechy nové.

Letošní jaro a likvidace skleníku. 

To jsme ještě netušili, že za pár týdnů budou kousek od něj stát včelí úly,

viz první foto.

Dokončení štítu nad buňkou.

                                    A toho starého dřeva, viz níže, co prošlo letos komínem. 

                        Vlastně veškeré dřevo ze všech staveb prošlo postupně komínem. :o) 

                                                                 A že ho bylo.

No a co s buňkou uvnitř?

Soused ji mohl stále užívat (věcné břemeno), ale letos se rozhodl, že už ji nepotřebuje. 

Naše plány s buňkou byly různé, ale díky včeličkám jsme zjistili, 

že potřebujeme místnost na uskladnění věcí kolem včel. 

No a tak jsme se o letošní dovolené pustili opět do přestavby.

Doufám, že na dlouhou dobu poslední přestavby. 

Ještě nás někdy čeká výměna té plechové garáže, ale to až kdo ví kdy ...

Všechno musí pryč...

Odstranění izolací a venkovního opláštění.

          Oprava okna nás čeká příští rok, letos jsme to fakt nestihli, ale to je už jen detail. :o)

                      Míra vyrobil i novou linku, na které můžeme příští rok stáčet med. 

                                                                     Pokud tedy včeličky ve zdraví přežijí zimu.

                                                    A také letos vyráběl nové úly a rámky a ..., psala jsem tady.

No a tak si tu žijem ...

Pokud jste dočetly/i až sem, smekám.

 Tento příspěvek je hodně pracovní, a né moc koukatelný, ale i to je náš život.

Někdy už jsme toho měli opravdu dost, hlavně Míra, ten musel zvládnout vše. 

Já jen uklízela, přidržovala, podávala, natírala a občas fotila tu přeměnu.

Zvládli jsme to, sice máme ještě kus práce před sebou, ale to nejhorší je hotové.

Letošní léto jsme ve volném čase trávili ve vířivce a tu jsme si opravdu užili.

Mějte krásné podzimní dny a užijte si sváteční den.

Dáša F.

PS: A aby toho nebylo málo, ještě jedna loňská přestavba, na naší zahradě.

Když si Míra odstěhoval dílnu do nové, tak jsme ze staré dílny, 

úplně původně zahradní chatičky, chtěli udělat sklad kol a zahradního náčiní,

a jak to dopadlo?

Překvapivě. 

Je z ní zase letní chatička, která se využívá nejen na oslavy.

                                                                 Podkroví loni: březen, červen

                                                              

                                                           a níže letošní léto a bráchovo prťata.

                                                      (Zatím tu nikdo nespal, ale třeba jednou ...)

Posílám pozdravy

 a hlásím, že jsem v pořádku.
Celkem v pořádku.
Měla jsem nějaký zdravotní problém, který mne na čas dost vypnul. 
Problém trvá, ale po různých vyšetřeních jsem se trošku uklidnila 
a budu zatím pod kontrolou.
Díky babi Lence a Jiřince, které mi píší, že se občas někdo na mne ptáte, 
pokusím se pozvolna na blog vrátit.
Vím, že zatím to nebude s takovou pravidelností jako dříve, 
protože jsem často unavená, i oči mám unavené a tak čtu čím dál míň.
Jinak jsem ale v pohodě a léto jsem si opravdu užila. 
S Mírou jsme po práci odpočívali ve vířivce, ta se nám fakt osvědčila.
Dovolenou jsme trávili prací kolem rekonstrukce buňky na vedlejším pozemku. 
Tu jsme se rozhodli předělat a mít z ní místnost, kam uložíme vše kolem včeliček. 
Ale to je na samostatný příspěvek, jestli ovšem seženu odvahu ukázat, 
jak to tam vypadalo před.
Jinak jsme o dovolené stihli i pár adrenalinových zážitků, které dostal Míra ke kulatinám.
Takže mám stále o čem psát, jen bojuji s časem, ale kdo z nás ne, a s tou únavou.
Naučila jsem se hodně vypnout, protože už je to třeba.
Dnes Vás vezmu k nám na zahradu, je to takový průřez létem, 
tak nakoukněte. 

Mám novou konvičku ze sběrného dvora. :o)

Tuto kytici a poukaz jsem dostala od ředitele, za splnění ročního plánu. 
Potěšilo.

A jsme na konci. 

V posledním příspěvku jsem Vám slíbila, že vás vezmu na firemní výlet. 

POKUSÍM se to příště napravit, stálo to za to.

Užijte si krásně víkend.

My jsme ho trávili prací na vedlejším pozemku, 

ale jsem maximálně spokojená a příjemně unavená.

Dáša F.

PS: Ještě kytičky od dětí k mým srpnovým narozeninám.