Anglický park

... v Dobříši ...

Co jsem nastoupila do práce, mám tolik zážitků a fotek, 

jenom čas na blogy mi chybí. 

Dnes už mám materiál na čtyři příspěvky a konečně chvilku času,

... takže pěkně postupně.

Nedávno jsem byla pracovně v Dobříši a chtěla jsem vidět místo, 

kde Vendy fotí v parku to své podzimní zrcadlení.

Jenže jsem tam naběhla nepřipravená a úplně špatným směrem.

Po nějaké době jsem se k rybníku dostala, díky mapě v telefonu, 

ale měla jsem málo času, takže jsem ho nestačila obejít. 

Snad se mi to povede třeba právě na podzim, to už budu vědět kudy. 

Dnes vás tedy zvu do jarního anglického parku.

 Uvidíme, jestli se mi na podzim povede nějaké to zrcadlení.

Ale v parku se mi líbilo i na jaře. 

Přeji vám klidnější dny a hodně sluníčka. 

Dáša F.

PS: Moc děkuji za všechny krásné komentáře k předešlým příspěvkům a za vaše nakouknutí ke mně na blog.

Za chvíli se podívám, co se děje u vás.

Na kole

... až do Purkarce ...

Tuto trasu jsem navrhla, když jsme jeli na kola s bratránkem a jeho přítelkyní Hankou.

Ti k nám přijeli na prodloužený víkend, od pátku do soboty.

Trasa je to náročnější, hlavně pro nás, holky netrénované, je to pořád do kopce a z kopce.

Takže dost často jsem kolo tlačila, ... no, ale Hanka většinu kopců vyjela. :o)

Co si budem povídat, každý rok a každé kilo je znát. :o)

Najeto 38 náročnějších km.

Ale bylo krásně. 

Sluníčko jako v létě, restaurační okénka otevřená, 

v Purkarci jsem se tedy občerstvili a pak zpět nahoru a dolů 

na zahradní grilovačku k nám domů.

Tak se pojďte projet s námi, s mezi zastávkou na Karlově Hrádku.

Tady jsme na Babě, psala jsem nedávno. Na vyhlídku jsme si s Hankou vyšláply, 

ale nic neviděly. Doma jsem zjistila, že vyhlídka není u tohoto výběžku, foto níže, 

ale o asi 200 metrů zpět, tedy asi v místě fotky výše. Je celkem neoznačená. 

Takže jednou, do třetice... třeba se na ni podívám.

Karlův Hrádek 

 V Purkarci, u přístavu.

Podvečerní posezení a příprava na hamburgry.

 V sobotu se už ochladilo, takže jsme byli všichni rádi, 

jak se ten páteční, sváteční den vyvedl.

Mějte i vy krásné dny nejen ve svátek.

Dáša F. 

PS: Máme zalito, ... pondělní deštíček.    (Voda se stahuje z vedlejšího pole)

Tři svatby

... napříč generacemi ...

Když nedávno zveřejnila Jiřinka na svém blogu svatební výzvu, 

řekla jsem si, že se i této výzvy zúčastním. 

Nedávno jsem si zrovna prohlížela různé svatební fotky,

takže jsem věděla, že nějaké mám.

Ale dnes, když jich mám pár vybrat, tak nevím které, 

protože mi přijdou (hlavně ty naše) nepoužitelné. :o) 
Na žádné fotce nejsme totiž sami a u fotografa jsem nebyli.

Nakonec jsem se s tím poprala, fotky přefotila a tak vás zvu na pár svateb.

Teda na tři. 

Svatební foto mojí babičky nemám, 
takže začínám svatebním fotem mých rodičů. Ti se brali v letech sedmdesátých 

a asi po deseti letech se rozvedli.

Naše svatební foto, brali jsme se v devadesátých letech 

a naší Katce bylo devět měsíců.

A Katky svatba. 

Brali se loni a více fotek jste mohli vidět zde. 

Ještě nás čeká svatba syna Lukáše, ale to kdo ví, kdy bude.

Věřím, že už brzy budou moci svatebčané být na obřadě bez roušek.

Protože fotky rodičů a svědků s rouškou musí být strašné.

 Stejně si za pár hodin spolu sednou k jednomu stolu, 

zatančí na jednom parketě a popijí u jednoho baru.

A od vysloveného ANO jsou vlastně všichni jedna rodina. :o)

No, novomanželům ani fotografům teď nezávidím.

Nechci to zlehčovat, jenom mi toto nařízení přijde nepochopitelné.

Přeji vám příjemný víkend plný příjemných zážitků.

Dáša F.

Už pracuji

... a tím pádem cestuji ...

A moje první cesta vedla včera do Jihlavy. 

No a protože jsem asi před měsícem viděla u Katky Duhové 

příspěvek o památném buku, chtěla jsem se k němu jednou také podívat. 

Buk roste u kostela sv. Jakuba a ten se nachází kousek od náměstí, 

kde jsem se pohybovala a tak jsem si udělala malou zacházku a velkou radost.

U kostela se zrovna fotila nevěsta se ženichem, 

takže jsem se jim snažila vyhnout a nepřekážet. Pár fotek jsem ale zvládla.

A buk mne překvapil svojí velikostí i nádhernou korunou.

Také jsem se prošla kolem Městského opevnění a nakoukla do parku G. Mahlera.

Na fotce níže je v popředí vyhlídková věž, toho času stále zavřená 

a v pozadí Brána Matky Boží.

Kdybych měla víc času, určitě by stálo za to si jihlavské uličky více prohlédnout.

Jenže nejsem na výletě a tak je to pro dnešek z Jihlavy vše. 

Jsem moc ráda, že už můžu zase cestovat a fungovat.

Uvidím, kde se budu mít čas zastavit příště.

Přeji vám krásný týden 

a ještě krásnější prodloužený víkend.

Dáša F.

PS. Moc vám děkuji za všechny milé komentáře k minulým příspěvkům.

Mám z nich radost.