Zastavení

... ve Slavkově u Brna ...

Ve čtvrtek jsem cestovala do U. Brodu, 

kdo mne čte ví, že je to od nás 300 km, na páteční poradu. 

Už minule jsem si řekla, že každou cestu na, nebo z porady, 

navštívím jeden z mnoha Moravských zámků, nebo některých památek.

Cestou tam jsem byla pracovně v Jihlavě, pro mne zatím nejúspěšnější den ve firmě, 

ale na památky už mi nezbyl čas. 

 Páteční porada se o trochu protáhla a já vyjížděla ze zasněženého 

a zamračeného Brodu. Na focení to moc nebylo, ale já stále doufala, 

že až někde zastavím, bude to výjimečné.

Míjela jsem pár míst, která mám v plánu postupně navštívit, ale počasí mi nepřálo. 

Blížila jsem se k Brnu a věděla jsem, že už asi žádnou památku nepotkám, 

když tu náhle cedule ukazující  "Zámek" . 

Byla to poslední možná zastávka a tak - děj se, co má.

A dělo  se.

Zastavuji ve Slavkově u Brna a stoupám směrem k zámku. 

Udělám pár fotek a jdu do zahrad. 

Obejdu zámek a přede mnou se objevuje rozsáhlý park s několika kašnami,

vodní nádrží a řadou soch. Naskýtá se mi úžasná podívaná. 

A pak to přišlo - západ slunce. 

Slunce, které celý den nebylo vidět. Bylo rudé a kolem červánky. 

Byla to dech beroucí podívaná a já chodila po zahradě sem a tam a fotila.

Ještě mám z tohoto místa jeden mimořádný zážitek, ale o tom až příště.

Cestou domů jsem se stále usmívala a prožívala radost z nečekaného zastavení.

Už jsem se ptala minule, 

 také posíláte přání tam nahoru a čekáte, jestli se splní.

Mne tento zážitek opět překvapil a moc za něj děkuji.

A vám děkuji, že se u mne zastavujete a že mi tu necháváte milé komentáře. 

Dělají mi radost a pomáhají mi na cestách.

Ještě jednou děkuji.

Mějte příjemnou neděli, plnou nečekaných zážitků.

Dáša F.